Královnou masožravých rostlin je mucholapka podivná. Její pěstování není nic složitého

Pasti lový prudkými pohyby hmyz
📷
Další 3 fotografie v galerii
 Zahrada 
09. dubna 2020 15:43 / Depositphotos
  3   0
Mezi nejznámější masožravé rostliny patří mucholapka podivná. Její pěstování není nic složitého. Je to možné na okenním parapetu, v zimní zahradě nebo i venku.

Mucholapka je jediná suchozemská masožravá rostlina. Tvoří ji přízemní růžice listů, které jsou dlouhé kolem deseti centimetrů. Listy se skládají z řapíku, na který se napojuje listová čepel měnící se v samotnou past. Ta měří několik centimetrů. Past je složená ze dvou polovin čepele, každá má na krajích zubovitý tvar, který brání kořisti v úniku. Prudkými pohyby pastí potom rostlina loví drobné živočichy.

Sklapnou čelisti

Kořist láká k rostlině vylučovaný nektar a barva pastí. Když se kořist dostane mezi čepele a opakovaně se dotkne některého ze šesti spouštěcích chloupků, čelisti sklapnou. Může to být otázka méně než jedné sekundy. Po uvěznění začíná rostlina produkovat agresivní trávicí enzymy. Po několika dnech se past otevře a je připravená k dalšímu lovu. Proces může past opakovat tak pětkrát, potom odchází.

Rostlina většinou loví pavouky, přestože má v názvu mouchu. Za měsíc má ale jen několik úlovků. Ve volné přírodě roste v podobném klimatu, jaký je Česká republice. Díky tomu je možné pěstovat rostlinu po celý rok i venku. Kvůli mrazivějším zimám je ale potřeba chránit ji chvojím nebo ji umístit do skleníku.

Pokud umístění venku není možné, lze mucholapky pěstovat na slunném parapetu na okně. Nejlepší je okno orientované na jih. V zimě rostlina uvítá snížení teploty až k bodu mrazu. Obecně platí, že čím nižší je teplota, tím méně světla je potřeba.

Úplná tma

Při teplotě kolem nuly mohou mucholapky zimovat v úplné tmě. Při zimování v pokojové teplotě je lepší jim přidat umělý zdroj světla. Od jara do podzimu během vegetační sezony je pro rostlinu vhodné prostředí v pokoji nebo venku mezi 10 až 30 stupni Celsia. Nejlepší variantou je zalévání do podmisky. Používejte měkkou vodu, nejlépe dešťovou. Substrát potom déle vydrží, než když budete zalévat vodou z kohoutku.

Mucholapky je potřeba přesazovat každé druhé jaro, ale záleží na zachovalosti substrátu, jeho vzhledu a zápachu. Nový si můžete namíchat z čisté rašeliny a křemičitého písku. Složky je potřeba použít nejlépe v poměru 3 : 1 ve prospěch rašeliny. Čím větší objem substrátu, tím déle vydrží rostlina bez přesazení.

Nehnojit a nekrmit

Mucholapky nehnojte ani nekrmte, protože to může být ke škodě. Pasti v takovém případě mohou uhnívat. Pokud přece jen rostlinu chcete krmit, použijte hmyz. Pokud chcete mucholapku rozmnožit, zvolte postup rozdělování trsů, které se vytvářejí. Vhodné jsou i listové řízky. Listy je nutné odlomit i s podzemní oddenkovou částí, která se zapíchne do substrátu. Úspěšnost listových řízků ale není příliš vysoká.

K úspěšnému opylování musíte mít dva nepříbuzné jedince, pokud se opylování podaří, přinese semena. Semínka dejte na vlhký ubrousek, který dáte do igelitového sáčku, který je možné zavřít. Dáte ho do chladničky. Za čtvrt roku jsou pak semínka připravená k výsevu. Další možností je vysetí semen během zimy na výsevní substrát, kde je necháte venku. Semínka pak na jaře vyklíčí. Mucholapky dospívají po dvou až čtyřech letech. O rostlině živé kameny jsme psali zde.

Marie Popelková | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Cestování

Nejkrásnější místa Černé Hory, kde zažijte fascinující dovolenou

Věda & Vesmír

Na této planetě jsou podmínky pro život a lze na ni i doletět

Bydlení

Citron je skvělý, šetrný a ekologický čistič, se kterým vyčistíte celou domácnost

Zavřít reklamu