Nejnovější

Vodní kámen zlikviduje konvici, myčku i pračku. Zatočte s ním některou z osvědčených metod

Kedlubny jsou po ředkvičkách a jarní cibulce mezi prvními nelistovými zeleninami sklízenými ze zahrádky. Můžete je pěstovat na balkoně, ve skleníku, i volně v záhonu. I když se do jejich pěstování může pustit i začátečník, občas se stane, že se jednoduše kedlubny nepovedou. Důvodů může být hned několik. 

Stanoviště

Kedluben potřebuje pro pěstování poměrně těžké půdy, které mají hlinitý anebo písčitý charakter. Ideální bude půda bohatá na humus. Jestliže se jedná o záhřevnou půdu, pak je vše skvělé. U stanoviště kedlubnu je také nezbytná docela vysoká vlhkost. Jestliže bude půda suchá, pak s největší pravděpodobností půjdou rostliny do květu. Jinak si dejte pozor i na hloubku výsadby. Při příliš hlubokém vysazení nemusí tvořit kedlubny potřebné bulvy.

Teplota

Kedlubna patří sice mezi otužilou zeleninu, ale i přesto potřebuje pro vypěstování sazenic z počátku vyšší teplotu. Kedlubny musejí růst rychle, aby rostly správně. Takže pokud vám z počátku pěstování nastydnou, už je nedopěstujete. Proto je jednodušší, zejména zjara, koupit si sazenice z vytápěných skleníků. Krásné a zdravé kedlubny lze vypěstovat i doma. Naopak v létě, pokud je příliš velké vedro a slunce stále úmorně svítí, vám kedlubny také nenarostou tak, jak byste očekávali. Hned zdřevnatí a jsou v podstatě nepoužitelné. Takže letní várku pěstujte raději na stinném stanovišti (v létě vysazované rané odrůdy).

Zálivka

K rychlému růstu patří i dostatek vláhy. Pokud zaléváte nedůsledně, kedlubny mají potřebu se proti výkyvům vlhkosti obrnit. A to udělají tak, že začnou dřevnatět. Nevyrovnaná zálivka způsobuje také praskání hlíz, které pak jsou ohroženy infekcemi a nedorostou tak, jak byste si představovali.

Udusaná hlína a plevel

Pamatujte i na to, že kedlubny by po zasazení měly růst co nejrychleji. Pravidelně je tak třeba kedlubny nejen zalévat, ale i okopávat. Příliš udusaná půda by mohla způsobovat zpomalení růstu kedluben. Na jaře je vhodné rostliny ještě zakrýt za pomocí netkané textilie. Pozor je zapotřebí dát pozor i na plevel. Ten je schopen ubírat živiny samotným rostlinám, což zastavuje jejich růst.

Rozestupy

Na první pohled to tak nemusí vypadat, ale kedlubna potřebuje poměrně dost prostoru k tomu, aby mohla dobře růst. Pokud je vysadíte příliš blízko sebe, tedy blíže než 25 x 25 cm, může se stát, že živiny pro omezený kořenový systém nevystačí. A rostlina bude strádat. Proto ani výsledek pěstování nebude uspokojivý.

Živiny

Kedlubna je náročná na živiny. Ale nechce přímé hnojení. Pro kedlubnu musíte mít záhon vyhnojený rok předem a na něm pěstovanou nejdříve zeleninu první trati (rajčata, papriky, okurky, lilek, cuketa, dýně, květák, zelí, kapusta, celer, pórek či brambory). Pak teprve vysazujte kedlubny. Snesou mírné přihnojení zkvašenými tekutými organickými hnojivy během sezony (pokud je dáte do trati třetí), ale spíše v počátku růstu než později. O tom, jak správně zasadit rajčata, jsme psali zde.

Textilie

Kedlubny jsou přímo určeny pro pěstování pod textilií – pokud je pěstujete venku. Jakmile je necháte bez přikrytí, tak se na nich jednak usídlí hromada škůdců (jak mšice, tak molice), dostanou se k nim slimáci nebo dřepčíci. Kedlubny také rády vyšší vlhkost, proto je pro ně textilie vítaným přilepšením jejich mikroklimatu.

Žloutnoucí listy

Někdy se klimatické podmínky sejdou tak nešťastně, že starší listy kedluben začnou být napadány infekcemi z vlhka a začnou žloutnout a odumírat. Jakmile začnou spodní listy žloutnout, raději je hned oberte, aby se případná infekce nešířila dál a nezničila vám celou úrodu. Záhony s kedlubnami je potřeba tedy pravidelně prohlížet, přestože je máme pod textilií.