Z oskeruše je výborná pálenka i účinný lék
Jeřáb oskeruše je opadavý, listnatý, ovocný strom dorůstající výšky až 15 metrů jako solitér nebo až 30 metrů v lese. V našich podmínkách se dožívá 300 až 500 let, v jižní Evropě až 600 let. V Česku je tato dřevina vzácná a vyskytuje se v Českém středohoří a na jihovýchodě Moravy, kde je dokonce řazena mezi původní druhy.
Vysazovat oskeruši lze i v průměrných podmínkách
Oskeruše je sice teplomilná rostlina, ale vzrostlé stromy jsou značně mrazuvzdorné, vydrží teploty až minus třicet stupňů Celsia. Vysazovat ji tak lze i v průměrných podmínkách nížin a pahorkatin, tedy zhruba do výše 500 metrů nad mořem.
Ideální jsou pro oskeruši půdy hluboké, bohaté na živiny a vzniklé na vápencových podkladech. Při výsadbě byste měli myslet na to, aby strom měl v budoucnu dostatečný prostor na slunci, kolem 10 metrů na každou stranu. Potřebuje tedy přibližně tolik místa jako ořešák. Mladý strom byste měli i zalévat.
Oskeruši je možné vypěstovat ze semen, lze ji také roubovat na jiné jeřáby nebo i na hrušeň. Protože však roste velmi pomalu, je jednodušší koupit hotovou sazenici. O výsadbě ovocných stromů jsme psali zde.
Oskeruše začne rodit až po letech
Prvních plodů se dočkáte po osmi až 12 letech, někdy to však může trvat dokonce až 20 let. U vzrostlého stromu v dobrých podmínkách sklizeň výjimečně přesahuje i 500 kilogramů. V průměru jednou za tři roky oskeruše nerodí. Zralé, dobře vyvinuté malvičky opadávají od konce září do konce října. Protože jsou stromy mohutné, jinak než sběrem ze země se plody prakticky získat nedají.
Plody je možné po uležení konzumovat bez jakékoliv další úpravy, je možné z nich dělat kompoty, marmelády či je usušit. Po umletí sušených oskeruší je možné prášek používat k ochucování jídel (má příchuť skořice). Dále se používá ke konzervování jablečného moštu či jiných ovocných šťáv.
Z oskeruší je velmi kvalitní pálenka
Další možností je výroba likérů či velmi kvalitní pálenky – oskerušovice. Plody mají i léčivé účinky. Používají se při střevních potížích (sušené ovoce se používá jako statikum, zatímco syrové má projímavé účinky), na revma a při horečce. V případě smísení oskerušovice s bylinkami a medem je možné léčit i nachlazení.
Ceněné je také oskerušové dřevo, a to pro pěknou barvu i kresbu. Je snad nejtvrdší mezi evropskými druhy. Využívalo se hlavně v truhlářství a řezbářství na výrobu pevných nástrojů, k vykládání nábytku i na výrobu hudebních nástrojů. Dnes se ale kvůli vzácnosti oskeruše zpracovává jen ojediněle.