Nejnovější

Jak se důkladně zbavit zápachu močoviny v kočičím záchodě? Výborně zabírají ocet a soda

Ovoce je zdravé ve všech podobách, říkává se. Vychutnat si můžete ovoce syrové, upečené na koláči, ve formě džemu či slivovice. Zpracování ovoce je obvykle hlavně radost, je ale třeba dodržet některá pravidla. 

Nádoba na kvas

Krom ovoce potřebujete správnou bečku. Měla by být plastová a čistá (důkladně ji vymyjte horkou vodou). Měla by mít alespoň 50 litrů, to bývá často minimální množství, které pálenice vyžaduje. Navíc musí být vybavena kvasnou zátkou, kterou uniká oxid uhličitý. V horším případě postačí jen volně přiklopené víko. Bečku je třeba umístit do prostoru, kde se teploty pohybují mezi 15 a 20 °C. Pod teplotou 10 °C se proces kvašení zastavuje. Čím vyšší teplota, tím je kvašení rychlejší, podle zkušeností je ale výhodnější kvasit raději pomaleji, 15 °C je ideálních, teplota by ideálně měla být stálá. 

Ovoce

Pálit se dá prakticky každé ovoce. Musí být čisté a ideálně také přezrálé. Červivé ovoce nevadí, ale nesmí být chycené hnilobou. Doporučuje se ovoce odstopkovat a vypeckovat. Pokud dáte do bečky ovoce i s peckami, bude mít výsledný nápoj trpčí chuť, což ale nemusí být na škodu, protože někomu to tak chutná. Broskve se ale musí odpeckovat vždy.

Velké kusy ovoce hůř kvasí, jablka a hrušky je proto dobré pomlít nebo nadrtit. Nakrájet nestačí, protože by se do kvasu nedostalo dost cukru. Švestky i meruňky je dobré mírně rozmáčknout, aby se narušila jejich struktura a pustily šťávu, aby nezačaly plesnivět. 

Důležitý je čas

Nádoby se plní zhruba do dvou třetin objemu. Naplnění jedné nádoby by se mělo stihnout zhruba během jednoho týdne. Nedoporučuje se do již rozkvašeného ovoce přidávat čerstvé, kvas svými kyselinkami kazí i nedozrálé ovoce. Jak správně připravit kvas na domácí pálenku? Čtěte zde.

Naplněnou nádobu přikryjte víkem nebo igelitovou fólií a postavte ji do chladu na rošt, aby byla dobře tepelně izolovaná. Během několika dnů začne lihové kvašení, při kterém uniká oxid uhličitý. Dužina se rozpadá, uvolňuje šťávu a konzistence se mění na tekutou. Na povrch unikající kysličník strhává vzhůru pevné části, kterým se říká kvasný klobouk, který zabraňuje přístupu vzduchu i cizím mikroorganismům.

Letní ovoce obvykle kvasí 2 až 3 týdny, pozdní ovoce (švestky, hrušky, jablka) kvasí 8 až 12 týdnů. Při kvasném procesu to bublá, jak se uvolňuje oxid uhličitý. Po dvou měsících přestane kvašení - tedy bublání. Vyzrálý kvas má zdravou vůni, šťáva není sladká. Kvasný klobouk se začíná propadat. Je důležité ho zachytit, než se propadne. Kdo prošvihne tuto chvíli a nechá kvasný klobouk utopit, pokazí si celou várku. Kvas obvykle chytne pachuť. Jakmile zoctovatí, je práce nenávratně ztracená. Proto je potřeba pohlídat konec kvašení a hned se objednat na pálení. 

Nechejte to na přírodě

Cukr není nutné do pálenky přidávat. Není ani nutné směs míchat. Naopak – ideální je kvas pouze pozorovat a udržovat pro něj stabilní teplotu. Zpočátku může být v místnosti, kde je 18 - 20 °C. Pak už by ale teplota měla být jen 11 - 15 °C. Taková teplota obvykle bývá ve sklepě či ve stodole. Necháme ho v garáži, ve sklepě, ve stodole. Kvalitu kvasu hlídejte po celou dobu čichem, měl by mít ovocnou vůni. Nesmí mít ani náznak po kyselině octové anebo hnilobném pachu. Po vykvašení je vhodné nádoby uzavřít, aby se kvas nenakazil hmyzem a nenastalo octové kvašení. Pokud dokážete zabránit přístupu vzduchu, můžete kvas v nízkých teplotách skladovat i několik týdnů, než na vás přijde v pálenici řada.

Ze 100 litrů kvasu bývá asi 10 litrů 50% alkoholu. U švestek to může být o chlup víc, u jablek méně. Samotné pálení obvykle trvá kolem dvou hodin.