V přírodě ubývá včel. Které kytky nám je na zahradu přilákají?
Máte na zahradě třešeň, jabloň či švestku a na jaře vám krásně vykvetla. Čekali jste, jaká bude úroda, ale z květů nakonec nebylo nic. Někde možná mohl za neúrodu pozdní mráz, ale na mnoha místech plody nenarostly proto, že je neměl kdo opylovat. Jedněch z nejdůležitějších opylovačů – včel medonosných - totiž v posledních letech výrazně ubylo.
Bez včel se neobejdeme
Co to v praxi znamená? Zdaleka nejen to, že na mé nebo vaší zahradě nebudou třešně, švestky, jablka, meruňky. Katastrofa není ani zdražení medu a jeho nedostatek. Úbytek včel je opravdu vážný problém, který začali pociťovat i zemědělci a velkopěstitelé. Hrozí totiž, že nebude dost základních potravin, protože na včelách závisi zhruba 30 procent našich potravinových zdrojů.
Problém, nad kterým se naši předkové nemuseli zamýšlet, se stává pro nás rok od roku aktuálnějším. Souvisí se stavem přírody a s tím, kam jsme to dopracovali, když jsme si mysleli, že si k ní můžeme dovolit cokoli.
Lány řepky jsou pohroma
Když budeme konkrétní, to, co včelám medonosným rozhodně neprospívá, jsou kromě znečištěného ovzduší například i nekonečné lány řepky. Ten, kdo její pěstování podporuje, neuvažuje o přírodě, její udržitelnosti nebo o biodiverzitě, která je pro včelu i člověka důležitá. Jde pouze o vlastní prospěch. Z řepky se vyrábí například bionafta, na jejíž produkci jdou nemalé evropské dotace. Při pěstování řepky je také potřeba mnohem více chemických postřiků než u většiny běžných plodin. A rozprašování pesticidů a herbicidů či umělých hnojiv sice pomůže vydělat producentům chemikálií, hmyzu a dalším živočichům ale rozhodně spíš uškodí.
Nejsou to ale jen chemikálie, které v souvislosti s řepkou včelám škodí. Jde i o velikost a četnost těchto jednodruhových polí a o to, že poté, co řepka odkvete, zůstanou včely na suchu. K tomu, aby doletěly k jiné kvetoucí plodině, jim nevystačí síly. Bohužel zvyk našich předků, kteří kdysi obhospodařovali menší políčka a věděli, že je dobré kolem pole nechávat pás louky s divoce rostoucími lučními kytkami, dnes velkopěstitele nezajímá.
Včelí zahrada, balkon či truhlík
Jak ale takovou situaci pomoci řešit? Ta náročnější i když asi účinnější cesta je stát se včelařem. I když to není snadný obor a od člověka vyžaduje trpělivost, pracovitost a hodně nadšení, začíná se stávat novou módou. Rekvalifikaci na pěstitele včel je možné získat i prostřednictvím úřadu práce a není výjimkou vidět úly i ve městech. Pokud byste se vydali tímto směrem, poradíme vám, jak s včelařením začít.
Když ale nechcete měnit profesi nebo trpíte alergií, při které je kontakt se včelami pro vás nebezpečný, zkuste pomoct prospěšnému hmyzu třeba tím, co zasadíte na své zahrádce nebo v truhlíku za oknem.
Jde o to poskytnout hmyzu pestrou potravu po co nejdelší část sezony, tedy od brzkého jara až do podzimu.
Pyl a nektar od jara do podzimu
Včelaři a ochránci včel doporučují pěstovat například Lískoveček klasnatý, který kvete brzy na jaře a je bohatým zdrojem pylu. Také Čilimník srstnatý. Ten má krásné výrazně žluté květy a kvete dokonce dvakrát za sezonu.
Později v létě si včely mohou zase pochutnat na voňavém Jochovci olšolistém. Výhodou je u něj to, že netrpí v našich podmínkách chorobami.
Bohatý na nektar je pro včely fialově kvetoucí Ořechovec klandonský, který kvete od července do října. Nebo Svíčkovec Lindheimerův.
Mezi další lákadla včel, čmeláků i motýlů patří keř arálie štíhlá, polokeř Perovskie lebedolistá a z květin například Chrpa polní, Třapatka nachová neboli Echinacea, Šuškarda klasnatá nebo Artyčok kardový.
