Nejnovější

Jak se důkladně zbavit zápachu močoviny v kočičím záchodě? Výborně zabírají ocet a soda

Mezi pěstiteli švestek je choroba zvaná šárka velkým postrachem. Neexistuje na ni žádný postřik nebo jiný prostředek, proto je velmi důležité rozpoznat ji včas, jinak můžeme přijít o celý strom. Přestože tuto chorobu máme spojenou výhradně se švestkami, může napadat také meruňky nebo broskvoně. Není to však příliš časté.

Nemoci švestek

Šárka

Nejčastější a nejvíce katastrofické onemocnění je napadení šárkou. U švestek se na listech začínají postupně objevovat žlutozelené skvrny, proužky a jakési kreativní kresby. Okraje takových skvrn nejsou ostře ohraničené a listy postupně opadávají. Na plodech pak můžeme pozorovat propadající se skvrnky, takže vypadají jako neštovice. Dužina je hnědá a nedá se odloupnout od pecky. Napadené plody jsou nejen málo sladké, ale obvykle i velice brzy opadávají, takže jsou pro další zpracování nepoužitelné. Napadené plody však nejsou závadné. V podstatě jsou stejné jako ty zdravé.

Proti šárce jakožto virovému onemocnění bohužel žádné účinné chemické látky neexistují. Nejdůležitější tedy je, vysazovat pouze zdravý sadbový materiál pocházející z prověřených školkařských center. Ideální je, pokud vysazujeme odrůdy, které nejsou k tomuto onemocnění náchylné. Tyto informace bychom měli znát ještě předtím, než budeme stromky švestek nakupovat. Nejideálnější je výsadba koncem měsíce října. Pokud už máte strom napadený, jediné, co snad ještě můžete udělat, je pečlivé shrabání listů po opadu a jejich spálení.

Obaleč švestkový

Obaleč švestkový způsobuje červivost švestek. Obaleč švestkový napadá švestku nejdříve v květnu v podobě první generace, která není příliš nebezpečná. Druhou generaci obaleče švestkového už je však potřeba zlikvidovat chemickým postřikem sedmý den po náletu (koncem července). Tuto nemoc odstraníte celkem snadno včasnou aplikací kvalitního insekticidu.

Mšice

Napadení mšicemi si spousta neprofesionálních pěstitelů plete se šárkou. Mšice totiž způsobují zkroucení listů, neohrožují však plody ani strom samotný. Snadno je zahubíte běžným insekticidem. Pokud zastáváte ekologický přístup, zkuste napadenému stromu dopřát slunéčka sedmitečná nebo larvy pestřenky. Jedno slunéčko sedmitečné dokáže za rok zkonzumovat kolem 5 tisíc mšic.

Moniliová hniloba

Moniliová hniloba napadá pouze až téměř zralé a vyzrálé plody a snadno je přenosná na další ještě nedotčené švestky. Moniliovou hnilobu poznáte podle rozšiřující se hnědé skvrny na švestce, na které se postupně objevují bílé tečky plísně a ta plod postupně celý pohltí. Následkům předejdete průběžným odstraňováním natlučených a plesnivých plodů.

Červená skvrnitost slivoně

Nákaza se projevuje zejména na listech, na kterých vznikají žlutozelené skvrny, které se postupně barví do cihlové a nakonec černé barvy. Skvrny jsou 5 až 10 milimetrů široké. Způsobuje je houba, kterou snadno zlikvidujete fungicidem. Červená skvrnitost slivoně se stejně jako každá houbovitá nákaza šíří nejlépe za vlhkého počasí. Napadené a opadlé listy doporučujeme stejně jako u šárky neprodleně spálit.

Přenos chorob

Virové choroby se přenášejí díky vegetativnímu množení. Přenést se tak mohou roubem, pylem anebo prostřednictvím hmyzu, nejčastěji mšicemi. Příznaky jsou u většiny virů velmi pomalu se objevující. Mnohdy je dokonce nenajdeme vůbec.

V každém případě platí, že pokud chceme mít bohatou úrodu, je nutné se o strom starat, zejména pak ořezem v jarních měsících. O léčivých účincích švestek jsme psali zde.