Pokud jste nestihli na podzim vysadit růže, můžete to udělat v červnu. Má to však důležitá pravidla
Pokud se rozhodnete pro kontejnerové růže, nemusíte si s termínem výsadby prakticky lámat hlavu, pokud tedy nemrzne nebo to nehrozí. Prostokořenné rostliny je nejlepší zasadit na podzim, lépe se ujmou a také oproti růžím vysazeným na jaře více kvetou. Ale když růžím zajistíte dobru zálivku a budete je přistiňovat, můžete zariskovat a vysadit je také v červnu.
Vybírejte ve školce
Abyste měli šanci na úspěch, kupte si prostokořenné sazenice pro letní výsadbu přímo ve školce, kde vám rostlinu ten den vyryjí ze země. Pokud sáhnete po rostlině v běžném supermarketu, pravděpodobně půjde o sazenice, které tu zbyly z podzimního prodeje.
Jestliže jste si pořídili kontejnerované růže, můžete je bez problémů vysazovat během celého vegetačního období. Výhodou je již vytvořený kořenový bal, který se snažte při výsadbě nepoškodit.
Rovné podmínky jsou ideální
O bytí a nebytí růží často rozhodují vlasové kořeny. Vždy se proto snažte nakupovat v takové školce, kde mají sazenice horší nebo stejné půdní podmínky jako jsou u vás na zahradě. Čím horší půda, tím více vyvinutých vlasových kořenů. Pokud si přivezete růže ze školky, kde mají černozem, a vysadíte je u vás na zahradě do těžké půdy, většinou uhynou nebo dlouho jen živoří. Před vlastní výsadbou kořeny zkraťte tak, aby se do jámy vešly vodorovně rozprostřené. Touto polohou kořenů opět minimalizujete růst planých výhonů.
Klíčová je zálivka
Letní výsadba se od té jarní prakticky neliší, odborníci hovoří jen o dvou rozdílech.
1. V létě si musíte dát opravdu záležet na zálivce. V létě půda podstatně rychleji vysychá, proto sazenice potřebují pravidelnou a hlavně dostatečnou zálivku.
2. Sazenice je třeba přistínit před horkým letním sluncem. Pomůžete tím rostlině lépe zakořenit. Prostokořenné sazenice zasaďte nejlépe hned ten den, kdy jste je koupili. Pokud to nejde a proluka mezi nákupem a samotnou výsadbou by byla delší než jeden den, dejte sazenice do vody nebo ještě lépe založte je do vlhké zeminy.
Výsadba
Vzdálenost rostlin při výsadbě se řídí typem růže. Velkokvěté odrůdy vysazujte ve sponu 50-60 cm (vzdálenost řad od sebe) x 30-40 cm (vzdálenost rostlin v řadě). U mnohokvětých odrůd je vhodný spon 40-50 cm x 20-30 cm, sadové růže pěstujte ve sponu 75-100 cm x 150-200 cm, pnoucí vysazujte 300-400 cm od sebe. Stromkové růže pěstujte samostatně nebo v řadách, kdy vzdálenost rostlin je 50-70 cm. Při výsadbě stromkových růží nesmíte zapomenout na oporu. Do vyhloubené jámy nejdříve zatlučte dřevěný kůl, vložte stromek mírně šikmo (při zimování budeme stromek tímto směrem ohýbat) a zasaďte. Po utužení půdy stromek ke kůlu vyvažte. Používejte měkký materiál a dbejte na to, aby se kmínek o kůl nedřel.
Připravenou jámu nezapomeňte dobře prolít, abyste růže sadili do mokra. Tím jim usnadníte prvních pár hodin, než se kořeny začnou usazovat v zemině. Dno jámy zasypejte kvalitní kompostovou zemí. Čím méně vlasových kořenů růže má, tím výživnější půdu potřebuje. Po výsadbě rostlinu ihned zastiňte a opět dobře zalijte. S pravidenou zálivkou pokračujte až do podzimu. A když bude suchá a teplá zima, budete muset růže zalévat i v tomto období.
Kontejnerové sazenice se sázejí obdobně. Před vlastní výsadbou je ale vhodné narušit kořenový bal, aby kořeny nerostly stále jako v kontejneru, ale začaly se rozrůstat do prostoru. Nároky na zálivku mají kontejnerové růže stené jako ty prostokořenné.
Tip: Po vysazení růží můžete záhonky mulčovat. Použijte drcenou borku, v obchodě ji dostanete pod názvem mulčovací kůra. Rozprostřená borka ve výšce 5-8 cm udržuje v půdě déle vlhkost, zabraňuje klíčení plevelných semen a ochraňuje kořenový krček před
namrznutím. O dalších radách týkajících se pěstování růží se dočtete zde.
