Nejnovější

Jak efektivně odstranit starý nátěr ze dřeva a co k tomu použít

Guláš, polévka nebo třeba karbanátky. Z hlívy ústřičné  se dají vykouzlit úžasná jídla. Navíc je tato houba zdravá. Hlíva ústřičná má na rozdíl od žampionů jednu velkou výhodu. Ke svému růstu totiž potřebuje denní světlo, takže vám stačí nějaký volný kout s pokojovou teplotou. A máte-li zahradu, můžete si ji vypěstovat i tam.

Na slámě

Asi nejlépe roste hlíva ústřičná na slámě. Ta  může být žitná, pšeničná či řepková. Důležité je, aby nejevila známky plísně a hniloby.

Příprava

Kromě slámy budete také potřebovat velký igelitový pytel. Slámu dejte do pytle a zalijte ji vařící vodou. Poté jej zavažte a nechejte slámu pařit. Jakmile vystydne, odstřihněte jeden spodní roh a nechte přebytečnou vodu vytéct. Sláma už sama o sobě bude držet vodu, což vám vystačí k vypěstování hlívy. Ustřižený roh nechejte otevřený, aby z něj mohl unikat oxid uhličitý, který hlíva vyprodukuje.

Očkování sadbou

Připravenou slámu naočkujte zrnitou sadbou. Tu pořídíte na internetu, v zahrádkářských prodejnách nebo hobby marketech. Rozdrobte ji a promíchejte se slámou. Pytel zavažte, ale provázek zcela neutahujte. Nechejte tam otvor o průměru 5–8 cm, do něhož vložte vatu. Ta bude sloužit jako zátka, která do podhoubí propustí kyslík, ale už ne zárodky plísní. Pytel pak dejte zhruba na dva měsíce na teplejší místo, kde se teplota pohybuje kolem 20 až 25 °C.

Kdy začít sklízet

Jakmile je pytel zcela prorostlý, přemístěte jej na chladnější, ale světlé místo s teplotou kolem 10 °C. Do pytle ještě udělejte několik otvorů, kterými polezou houby ven. Plodnice poté pravidelně roste. Jakmile se na okraji klobouků vytvoří tenká hnědá linka, můžete začít sklízet. Vytrhávejte celé trsy bez ohledu na to, že jsou plodnice různě velké. Jakmile máte sklizeno, pytel opět přeneste zhruba na dva týdny na teplejší místo. Tam bude podhoubí odpočívat a sbírat síly na nové plození. Celý proces poté zopakujte. 

Až tři sklizně

Tímto způsobem můžete během pár týdnů dosáhnout až tří sklizní. Jakmile ale sláma zmenší svůj objem, zežloutne, nebo se na ní objeví mušky, je to známka toho, že už je vyčerpaná a zralá tak akorát do kompostu. Jak na správné kompostování jsme psali zde.

V pařezu

Dalším osvědčeným způsobem je pěstování hlívy v pařezu. K tomu můžete využít zbytky pokáceného stromu, který vám na zahradě překáží. Hlíva je totiž dřevokazná houba a pomůže vám zbavit se pařezu. 

Jak na to

K naočkování sadbou je nejvhodnější doba září a říjen. Stačí na horní řeznou plochu přibít několik prkýnek, na které položíte sadbu. Případně do něj můžete navrtat díry a sadbu do nich nacpat.  Tím urychlíte prorůstání podhoubí a celý rozkladný proces dřeva. 

Zdroj: verticalveg.org, greenmylife.in.