Kam umístit včelí úly
A ono to opravdu jde, ale spotřeba cukru na zimu se v nezateplených úlech, ve vyšších nadmořských výškách, rapidně zvyšuje a medu včely také mnoho nepřinesou. Vybrat správný typ úlu, hned na začátku, je velmi důležité, protože pozdější přechod z jedné rámkové míry na druhou je velmi zdlouhavý, pracný a finančně náročný proces.
Aktuálně se ke včelaření nejčastěji používají nástavkové úly. Ty můžeme rozdělit na vysokonástavkové, nízkonástavkové a kombinované.
Vysokonástavkové úly
Vysokonástavkovými úly máme na mysli úly, které mají nástavky větší jak 20cm. Výhodou je, že na jeden úl není potřeba mnoho nástavků a rámků a to nám usnadní práci při výrobě. Naopak při manipulaci s nástavky narazíme na značnou váhu nástavku.
Nízkonástavkové úly
Tyto úly mají výšku nástavku pod 20cm. Při výrobě nástavků a rámků se sice zapotíme, ale při včelaření se nám to vrátí díky snadné manipulaci. Díky malé velikosti a většího počtu nástavků můžeme dobře reagovat na potřeby včel a nástavky přidávat ve správnou chvilku. Dá se říct, že u nízkonástavkového včelaření se včelař řídí více podle včel a počasí a u vysokonástavkové metodiky podle období.
Kombinované úly
Snaží se spojit výhody jak vysokonástavkové, tak nízkonástavkové metodiky.
Když pořizujete první úly, musíte je někam dát. Rozhodujte se podle těchto kritérií, v tomto pořadí:
1) Vyloučit nevhodná místa. Úly nikdy nemůžete umístit tam, kam se nehodí. Hned u vchodu do domu například, proti dětskému pískovišti a podobně. I kdyby místo bylo podle ostatních hledisek vhodné, nedávejte včely nikdy tak, abyste si jimi znepřátelili sousedy nebo ostatní členy rodiny. Nestojí to za to.
2) Zvolte oblast, ve které budou včely mít bohatou snůšku hned po ruce. Vhodnější je například umístit úl doprostřed sadu než doprostřed průmyslového areálu. Včely mají poměrně široký akční radius (až několik kilometrů), takže nezáleží na tom jestli úl bude stát přesně pod kvetoucí třešní, a nebo 200 metrů vedle. Navíc pokud dáváte včely na svůj pozemek, tak většinou nemáte moc na výběr. Pokud si ovšem vybírat můžete, hledejte oblast poblíž které to hodně kvete, a nebo která je poblíž lesa, ze kterého budou včely moci brát medovici.
3) V rámci vybrané oblasti hledejte prosluněné místo s možností natočit úl proti slunci (tedy k jihu). Čím dřív se ráno úl prohřeje, tím dříve včely vyrazí do práce a tím víc toho nanosí. Pokud bývají ve vaší lokalitě vysloveně horká léta, je ale naopak dobré aby k poledni na úl dopadal stín a tím aspoň trochu bránil přehřívání. Dobře prosluněná místa se dobře hledají na jaře, protože z nich nejrychleji mizí sníh. Pokud podmínku prosluněného místa nebudete moci splnit úplně k dokonalosti, nelamte si s tím hlavu. Není to úplně klíčové a divoký roj se sám od sebe často usadí i na místa, nad kterými by každý včelař kroutil hlavou.
4) Úly se obvykle dávají do řady vedle sebe, a jsou všechny stejně natočeny. Lepší je dělat spíše skupinky po cca 4 úlech natočených různými směry, protože to omezí zalétávání (tedy pomůže včelám vrátit se do svého domovského úlu a ne jinam). Toto ale obvykle nelze jednoduše splnit, takže jen mějte na mysli že než udělat jednu dlouhou řadu úlů, je lepší ji rozdělit do menších a dát je na různé lokality. Obecně se doporučuje natočit česna k jihu z důvodu rychlejšího prohřátí, ale o život nejde a včely si poradí i s ne úplně ideálním natočením.
A když jste lokalitu vybrali:
1) Úly by měly mít česna aspoň 25cm nad zemí, ale radši víc. Budete mít potom menší problémy se sněhem v zimě (sníh by rozhodně neměl ucpat česno), a v létě česno zase tak snadno nezaroste trávou. Včely samotné by preferovaly umístění česna několik metrů nad zemí, jelikož jsou tam bezpečnější; v rámci snadného obhospodařovávání to ovšem nelze doporučit. Výšku umístění úlu můžete ovlivnit tím, že úl dáte např. na konstrukci z lešeňových trubek, na zídku z cihel nebo kamenů, na okraj prudkého svahu a podobně.
2) Pokud mají úly tendenci zarůst trávou, aspoň jednou za léto ji posekejte. Ať můžou včely volně vylétávat.
