Nejnovější

Jak se důkladně zbavit zápachu močoviny v kočičím záchodě? Výborně zabírají ocet a soda

Ostřílení běžkaři zřejmě s navoskováním lyží nemají problém a vědí přesně, co a jak. Poud ale s běžkováním teprve začínáte, můžete v tomto směru poněkud tápat. Správné mazání a úprava skluznic přitom běžkaři v mnohém velmi pomůže. Než se ale do voskování pustíte, je třeba přesně vědět, jaký typ běžeckých lyží máte. Od toho se totiž všechno odvíjí.

Typy běžeckých lyží

Běžeckých lyží existuje několik typů a každé vyžadují něco jiného.

Běžky se šupinami - především mezi turisty oblíbené běžky se šupinami se často nemusí mazat. Na některé druhy sněhu však šupiny pro odraz nestačí a je tak potřeba i šupiny přemazat stoupacím voskem. Například na zledovatělou stopu bude nejspíš nutné použít vhodný klistr. Kluzné části lyže se však upravují kluzným voskem vždy. Lyže pak lépe jede kupředu. Určitě se tak vyplatí na špičky a patky nanést parafín.

Běžky s hladkou skluznicí na klasický styl - mají pod patou tzv. mazací komoru, kam se nanášejí stoupací vosky. Na zbytek lyže se pak dávají parafíny, aby běžky dobře jely. 

Běžky na bruslení (skate) - mažou se celé jen parafíny.

Běžky combi - univerzální, které lze používat na oba způsoby lyžování a podle toho se také musí mazat.

Všechny tyto běžky pak lze ještě dále dělit na turistické, sportovní či závodní.

Typy vosků

Pokud se pustíte do voskování běžeckých lyží, musíte si kromě vosku pořídit také další pomůcky, například korek, stěrku, žehličku na zažehlování vosků, plastovou (plexisklovou) škrabku na stržení zažehleného parafínu a kombi-kartáč (půlka měď a půlka silon) na finální úpravu skluzných částí lyže.

Co se týká vosku, na výběr jsou v podstatě dva typy, stoupací (odrazné) a kluzné (parafíny).

Stoupací (odrazné) vosky

• Tuhé - hlavně na minusové teploty nebo teploty kolem nuly.
• Klistry - především na plusové teploty – vosky jsou tekuté (+- jak med).

Pro výběr správného vosku slouží označení na balení, které udává teploty, pro které je vosk vhodný.

Kluzné vosky (parafíny)

I zde je vhodné sledovat teplotu, pro jakou je vosk určen. Pokud nejste sportovně zaměřeni, tak se však použitím jiného vosku nic moc nezkazí. 

Jaké vosky používat

Největší problém většinou bývá namazat klasické běžky. Je třeba se řídit jak teplotou sněhu, tak i jeho kvalitou. Zjednodušeně řečeno, když je ve stopě prašan, mažeme tuhé stoupací vosky. Pokud je ve stopě mokrý nebo zmrzlý firn - hrubozrnný sníh, nebo naopak čerstvě napadaný mokrý prašan, mažeme tekuté klistry.

Běžný lyžař si vystačí zhruba se čtyřmi tuhými vosky do minusových teplot. Klistry pak většinou stačí mít dva až tři do plusových teplot (jeden ale určitě na přemrzlý firn či do ledové stopy).

Jak vosky nanášet

Stoupací vosky nanášejte pouze do stoupací komory, což je část lyže, která je při zatížení obou lyží najednou ve vzduchu. Při odrazu a tím zatížením jedné lyže je pak dosedlá právě stoupacím voskem na sníh a můžete se tak od sněhu odrazit. Při sjezdu tedy vosk nebrzdí (stoupací neboli mazací komora je ve vzduchu) a při odrazu se dotýká sněhu (lyže je větší silou prohlá a komora se dotýká sněhu). 

Orientačně je možné stanovit mazací komoru jako prostor skluznice, který končí tam, kde končí pata boty. Odtud dopředu ke špičce lyže se pak maže asi 65 - 70 cm. 

Ideální je vždy mazat v několika tenčích vrstvách (první vrstvu lze i lehce zažehlit), než v jedné tlusté. To proto, že v tenčích vrstvách vosk na lyži lépe drží, kdežto tlustá vrstva vosku může navíc drhnout a jízdu zpomaluje.

Pokud plánujete delší výlet, je dobré zažehlit i stoupací vosky. Zejména tehdy, když nepočítáte s tím, že byste chtěli během výletu běžky přemazávat. Na delší výpravu si nezapomeňte s sebou vzít také termosku, může vám zachránit život.

Zažehluje se i tehdy, když víte, že vás na výletě čekají kombinované podmínky (respektive různé druhy sněhu). Většinou se jedná o situaci, kdy je zmrzlá stopa pokrytá slabou vrstvou prašanu. Pak je ideální nanést nejdříve vhodný klistr, nechat ho vychladnout a poté opatrně překrýt tenkou vrstvou tuhého vosku.

Zatímco tuhé vosky na skluznici rovnoměrně rozetřete korkem, tekuté vosky (klistry) v tubě se na lyži nanesou po kapkách a pak se roztírají dlaní, případně stěrkou.

Před mazáním stoupacích vosků je vhodné namazat kluzné části skluznice kluzným voskem. Tedy část u špičky a paty. Vosk je třeba zažehlit žehličkou (teplota záleží na druhu vosku a pohybuje se zhruba mezi 110 až 150 °C (u každého parafínu je většinou uvedena teplota pro zažehlení). Pokud nemáte speciální žehličku, můžete použít i tu, kterou máte běžně doma na žehlení prádla.

Po zažehlení nechte vosk zatuhnout a ten, který se nevsákl do skluznice, strhněte plastovou škrabkou. Na skluznici nemá zůstat žádný přebytečný vosk. Vosk, který funguje, je nasáklý do struktury skluznice. Dále kartáčem vykártáčujte poslední přebytečný vosk ze skluznice. Nejprve použijte měděný kartáč a následně doleštěte silonovým. Kartáčujte vždy po směru jízdy. 

Takto můžete upravovat i lyže na bruslení s tím rozdílem, že skluznici namažete parafínem (skluzným voskem) celou.

Jak často voskovat

Parafín by bylo ideální znovu mazat před každou jízdou, ale v praxi to bude asi dělat málokdo. Pak stačí jednoduchý návod.

• Skluznice by na žádném místě nikdy neměla být suchá – vybělená (šedivá), což je jasná známka naprosté absence vosku.
• Skluzný vosk měníme tehdy, když se výrazně změní podmínky.

Jak skluznici čistit

Ke stahování vosku vám bude stačit hadr, stěrka a smývač vosků.

Stoupací vosky nemusíte stahovat po každé jízdě. Když i druhý den zůstávají stejné podmínky, stačí většinou jen vosk přimazat. To platí i pro klistry, jen je třeba se přesvědčit, že klistr není špinavý.

Parafín stahujte jen pomocí hadru a smývače.