Nejnovější

Vodní kámen zlikviduje konvici, myčku i pračku. Zatočte s ním některou z osvědčených metod

Samotné pěstování borůvek složité není, ale příprava na výsadbu je poměrně pracná a náročná. Dá se říct, že hlavní břemeno úspěchu či zklamání stojí právě na pečlivé přípravě a precizní výsadbě. Samotný termín výsadby není důležitý. Nesmíte je vysazovat pouze do zamrzlé půdy, tedy v zimě. Jinak je ale možné vysazovat borůvky celoročně. 

Co sázet

Na zahradách a v domácím prostředí se  nejčastěji vysazují borůvky kanadské (neboli borůvky chocholičnaté, velkoplodé - Vaccinium corymbosum). Jsou částečně cizosprašné, je proto potřeba mít více odrůd. V případě nedostatku prostoru můžete borůvky vysadit tak, že uděláte o něco větší výsadbovou jámu. Do ní vysadíte úplně těsně vedle sebe dva, nebo dokonce tři kusy borůvek. Ty mezi sebou prorostou a vytvoří zdánlivě jediný keř. Aby toto opatření ale mělo vůbec význam, vybírejte borůvky tak, aby každý kus představovala jiná odrůda. Odrůdová pestrost výrazně vylepší opylovací poměry i úrodu a kvalitu plodů. 

Prostředí 

Borůvky potřebují pro svůj růst místo s vyšší vlhkostí vzduchu, ale současně by mělo být dostatečně slunné, ideální je mírný polostín poblíž vody. Bez dostatku slunečního záření  nejsou plody borůvek tak dobré. Borůvkám se výborně daří ve vyšších polohách hlavně díky rovnoměrné vysoké půdní vlhkosti i častým rosám. Kanadské borůvky vyžadují kyselou půdní reakci (pH 4 až 5).  Nejlépe je na ploše aspoň dvou čtverečních metrů (pro tři rostliny různých odrůd) vybrat všechnu půdu do hloubky 35 až 40 cm. Vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami by měla dosahovat alespoň 100 cm. V nepříznivých podmínkách můžete výsadbovou jámu prohloubit zhruba o dalších 20 cm a na dno nasypat vrstvu hrubého štěrku pro přerušení vzlínání vody. Ideálně do jámy použijte čistou rašelinu nebo přímo substrát pro kyselomilné dřeviny, který koupíte v zahradnictví. 

Hnojení během růstu

Borůvkám je nutné zajistit kyselé prostředí celý rok a tedy i hnojení a výživa musí být určena kyselomilným rostlinám. Během vegetace je třeba hnojit rostliny obvykle v první polovině května a pak ve dvoutýdenních intervalech do druhé poloviny června - podpoříte tak jarní růst dusíkem. Od druhé poloviny léta nahraďte dusík draslíkem, který zařídí rostlinám bezpečné přezimování díky zpevnění buněk a vyzrání pletiv. Je třeba borůvky kropit vodou. Při nedostatečné zálivce budou plody malé. Nesmí mít ale půdu přemokřenou. 

Jak a kdy borůvky ořezat

Borůvka nasazuje květy na jednoletých výhoncích, které vyrůstají z dvouletého dřeva. Nejvhodnější termín pro řez borůvkových keřů je časné jaro. V prvních pěti letech stačí odstranit pouze slabé, metlovité nebo uschlé větvičky. Díky řezu keřík zhoustne. Slabě rostoucí odrůdy potřebují silnější, tedy hlubší řez než silněji rostoucí odrůdy. V 6. – 7. roce po výsadbě by každý keřík měl mít 7 – 12 výhonků různého stáří, ale žádný z nich by neměl být starší než čtyřletý.

Při řezu nejprve odstraňte všechny poškozené části rostliny (polámané, namrzlé či napadené škůdci). Pak odstřihněte staré převislé odplozené části větví, ale i slabé výhonky, které keř příliš zahušťují. Na keři by měly zůstat ty nejkvalitnější vzpřímeně rostoucí výhony.

Borůvka chocholičnatá má tvrdé dřevo. Netvoří zával (kalus) a tudíž nedokáže zacelit rány. Proto při řezu používejte opravdu ostré nástroje a neřežte na větevní kroužek jako např. při řezu jabloní. U borůvek je vhodné ponechat patku. Dobře zakořeněná a ošetřená borůvka vydrží i vyšší mrazy a obdaruje vás bohatou sklizní po mnoho let. O pěstování borůvek jsme psali také zde.