Jak a kdy prořezávat ovocné stromy, aby vám dobře plodily a prospívaly
Hlavním důvodem prořezávání je prosvětlení stromu, omezení houbových chorob a lepší úroda. U některých stromů je ale dobré počkat.
Jabloně i hrušně v březnu
Jabloně patří mezi nejoblíbenější a nejvděčnější ovocné stromy. Bez pravidelného řezu se jejich plodnost snižuje. V neprosvětlené koruně se navíc daří chorobám. Řez je tedy jednou z podmínek nejen dobré úrody, ale i zdraví stromů. Jabloně, hrušně a další jádroviny řežeme hlavně v únoru až březnu, ale je možné ho provádět ihned po skončení velkých mrazů.
Abychom dokázali vypěstovat stromek s optimálně tvarovanou a prosvětlenou korunou, je nutné jej v prvních čtyřech až šesti letech tvarovat řezem výchovným. V následujících letech pak musíme udržovacím a obnovovacím řezem zajistit rovnováhu mezi růstem a plodností. Neřezaný stromek se totiž rychle vyčerpává a hrozí, že střídavá plodnost se stane trvalým jevem.
Po výsadbě stříháme jabloně i hrušně vždy na jaře před rašením. Korunka stromu má mít terminální výhon se čtyřmi hlavními kosterními větvemi. Všechny přebytečné a nevhodně rostoucí výhony hladce odřízneme na větevní kroužek. Základní boční výhony zkrátíme na 4 – 6 pupenů, volíme výhony směřující ven z koruny. Po zakrácení by měly být konce bočních větví v jedné rovině. Nakonec zkrátíme terminál tak, aby převyšoval boční ramena asi o 10 cm – zkracujeme ho na pupen stojící nad místem posledního zkrácení, čímž dosáhneme rovného růstu.
U třešní počkejte
K nenáročným stromům patří také třešně a višně. I prořezávky vyžadují méně, třešně dokonce příliš hluboký řez nesnášejí. I u těchto stromů je nutné vyřezat konkurenční výhony, zkrátit kosterní větve do jedné roviny, vystříhat přebytečné výhony a v letorosty zahušťující korunu. Třešně, višně, broskvoně, meruňky a jiné peckoviny se řežou zásadně v době vegetace.
Nejčastěji tedy v červenci a srpnu. Nesmí se ale odřezávat příliš silné větve. Většina peckovin neplodí na odplozeném dřevě, a tak se plodonosný obrost časem stěhuje pouze na obvod koruny. V žádném případě se neprovádí řez peckovin v zimním období, protože tento řez podporuje výskyt klejotokové rakoviny a dalších chorob. Podobně také ořešáky se řežou vždy v období vegetace.
Broskvoně jsou náročné
U broskvoní je třeba být obzvlášť opatrný. Řez se u nich provádí v době těsně před květem. Všechny výhony se zkracují zhruba o tři čtvrtiny, slabé dřevo se odstraní, silné šetří – mladé silné výhony přinášejí nejlepší ovoce. Slabé výhony dříve odumírají a jejich zbytky mohou být příčinou klejotoku. Broskvoně jsou velmi náročné na světlo, a proto se používá jako nejvhodnější tvar kotlovitá koruna bez terminálního výhonu.
Révu zkraťte výrazně
Náročná na řez je réva vinná. Kvalitní hrozny dozrají pouze na řádně upravené révě. Řez se provádí v únoru. U rostlin se nechávají na výhonu 1 až 2 očka a řeže se na čípek (za očkem se nechává kousek dřeva). Všechny slabší výhony musejí pryč. Bez pravidelného ořezání jsou hrozny nekvalitní a méně chutné. Pokud se nechcete dopustit chyb, pozvěte zkušeného zahradníka. Předvede vám, jak při ořezu postupovat. Vše si můžete zdokumentovat, třeba i natočit na video, a příští rok už to zvládnete sami. (Dále čtěte: V přírodě ubývá včel. Které kytky nám je na zahradu přilákají?).
