Prožijte Štědrý den jako za starých časů. Od rána až po půlnoční mši

Nejvzácnější je, když se může sejít celá rodina
📷
Dalších 5 fotografií v galerii
 Ostatní 
23. prosince 2019 13:13 / Depositphos
  0   0
Štědrý den býval vždy jedním z nejmagičtějších dnů roku, se kterým se pojí mnoho tradic a pověr, jež měly ovlivnit blízkou i vzdálenější budoucnost. Pojďte si s námi připomenout ty nejdůležitější, abyste příští rok byli zdraví, měli štěstí a smůla se od vás držela na hony daleko.

Seznámíme vás s celodenním mumrajem, který směřoval k nejslavnostnější večeři v roce, kdy se sešla celá rodina. Máte-li rádi tajemno a jste trochu pověrčiví, zkuste si letos udělat Štědrý den tak, jako naši předkové. 

Od rána se vařilo, ale nejedlo

Na Štědrý den se začínalo se zvyky hned od brzkého rána. Kdo se hned po probuzení opláchl studenou vodou, utužil si zdraví na celý příští rok. V každé domácnosti, kde se dodržovaly tradice, se již od rána vařila takzvaná štědrovačka, tedy polévka takzvaně „co dům dal“. Polévka se ale hned nejedla, přes den se totiž všichni snažili držet půst, aby večer zahlédli zlaté prasátko – symbol zimního slunovratu. Pekl se také chléb a vdolky.

Praní přináší smůlu

Na Štědrý den se nesmělo prát, jinak by se do domu přivolala smůla, což mnohé domácnosti dodržují dodnes. Zapovězeno bylo také psaní dopisů svým milovaným, protože to zvěstovalo brzký rozchod. Odpoledne se zdobil stromeček, na který se dávala sušená jablíčka a různé ozdoby ze slámy, dřeva či cukroví.  

Když vyšla první hvězda

Děti vyhlížely první hvězdu a ihned za hospodářem spěchaly mu tuto zprávu zvěstovat. Znamenalo to, že může začít štědrovečerní hodování a čekání na rozdělování dárků. Hospodář zapálil svíce a rozkrojil jablko na tolik dílů, kolik bylo členů rodiny. Každý snědl svůj kousek, aby všichni vždy trefili domů a za rok se opět ve zdraví sešli.

Hospodyňka měla vše nachystáno na stole, během večeře totiž od něj nikdo nesměl, protože za rok už by se rodina nesešla celá. Na úvod každý dostal trochu hrachu, který spojoval rodinu v dobrém i zlém. Pak se servírovala polévka pro sílu, čočka symbolizující hojnost a na závěr ryba nebo jiný masitý pokrm, anebo houbový kuba kvůli pohodě a radosti. Čtěte také: Co jíme o Vánocích dnes a co jedli naši předci.

Pějme písně dokola

Po večeři hospodář zapálil svíčky na stromečku a všichni společně zpívali koledy. V některých domácnostech se také strojily jesličky. Figurky se k nim přidávaly každý den chronologicky podle biblických událostí, o Štědrém večeru tedy do jesliček uložili Ježížka a k němu postavili pastýře a anděla. Takto se pokračovalo až do 6. ledna, kdy se u stromečku naposledy zpívaly koledy a u jesliček přibyli Tři králové.

Pokud tedy máte chuť, zkuste společně s dětmi vyhlížet první hvězdu, strávit volnou chvíli společným zdobením stromečku či za doprovodu staročeských koled poskládat betlém. A pokud už máte odrostlejší děti, vezměte je na půlnoční mši, je to zážitek, na který budou jistě dlouho vzpomínat. 

Veronika Prášilová | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Cestování

Poznejte unikátní evropské území ležící na území České republiky

Věda & Vesmír

Saint Helens je nejnebezpečnější sopka v Severní Americe. Před čtyřiceti lety způsobila ničivou tragédii

Bydlení

Podle čeho vybrat mop, abyste zvládli úklid s minimální námahou a dokonalým výsledkem

Zavřít reklamu