Zazimování, lépe řečeno klidové období, plazů má simulovat podmínky, které mají tato zvířata ve volné přírodě. Je to důležité pro jejich další vývoj, kondici a hlavně rozmnožování.

Počátkem podzimu želvy přijímají stále méně potravy. Když nepřijmou potravu několik dní za sebou, je to pro nás znamení, abychom je přestali krmit. Podle počasí, obvykle však počátkem října, je přemístíme z venku do místnosti, kde je ještě několikrát vykoupeme ve vlažné vodě, čímž jim pomůžeme při vyprazdňování trávicí soustavy. Potom je koncem října zazimujeme.

Odrostlé a dospělé želvy - zazimování:

Takové želvy, které jsou chované už většinou ve venkovních výbězích, nemají žádné problémy se zimováním a usínají i probouzejí se přirozeně ve venkovních výbězích. Při tomto způsobu dochází pouze k přesunům již spících želv do vhodných prostorů - zimoviště a v předjaří zpět. Veškeré usínání a probouzení se děje bez našeho přičinění a na nás je pouze kontrolovat, zda nějaký jedinec není nemocen nebo jinak oslaben. V našich podmínkách sice zimují podstatně déle než v přírodě, ale když jsou v dobré kondici, zvládají dle počasí zimování 5 - 6 měsíců bez problémů. Toto se ale netýká malých želv!!

Také zimování v domácích podmínkách nedělá želvám větší problémy při dodržení postupů pomalého usínání a simulování podzimu. Co nejvíce se snažíme nic neuspěchat, to je hodně důležité

Postup v domácím prostředí u skupiny dospělých a odrostlých želv:

1) během měsíce října začneme želvě postupně snižovat svícení a teploty v chovných prostorách - například u svícení o 2h týdně. Omezovat také začněme stravu. Během tohoto období ji můžeme častěji vykoupat , aby se postupně vyprázdnila. Tím želvě díky poklesům teplot a délky osvětlení začíná příprava.

2) zhruba po 4 - 6 týdnech, kdy želva díky všem těmto krokům bude již málo aktivní, přistoupíme k přemístění do připravené "zimovací bedýnky", která by měla být dostatečně velká, protože i želva v teplotě zimoviště mění polohy a mírně se ve vyhrazeném prostoru pohybuje. V bedýnce použijeme substrát např. lesní hrabanku, kokosové vlákno, hlínu s pískem.....a musí být dostatečně navlhčen.

3) z bytových prostor ji postupně i s bedýnkou přemístíme někam např. na chodbu kde je chladněji a není moc světla, popřípadě přikryjeme celou bedýnku prodyšnou látkou, aby byla zaručena tma a nezapomínáme želvu kontrolovat.

4) následují další přesuny do stále studenějších prostorů jako verandy, garáže....až se dostaneme do teplot vhodných na zimování a to je ideálně +1 - +5°C. Jelikož se želva během spánku nemůže bránit, znemožníme přístup do bedýnky hlavně hlodavcům, kteří se mohou ve sklepních prostorách vyskytovat! Také nadměrná tvorba plísní v zimovacím substrátu si vyžaduje případnou výměnu za jiný.

5) zde již je želva během zimování pouze kontrolovaná a popřípadě vážena pro posouzení jejího stavu. Nesmí výrazně ubývat na váze a hlavně teploty musíme udržet nad nulou, aby želva nezmrzla. Takže kontrolovat co nejčastěji a teploměr v prostorách je samozřejmostí. Tyto starší jedince zde můžeme ponechat 3 - 4 měsíce a zahájíme následné pomalé probouzení