Houbařská sezona začíná. Dejte si pozor na nejčastější chyby při sběru hub
Sbírání hub patří mezi české oblíbené činnosti. Zatímco v mnoha zemích houby vesele rostou a nikdo je nesbírá, jsme v Česku na jejich sběr přeborníci. Přesto se každý rok několik stovek houbařů zmýlí a vždy také několik lidí na následky otravy zemře nebo má trvale poškozené zdraví.
Sbírat jen to, co znám
První zásada je, abychom sbírali jen houby, které bezpečně známe. I když se vám nezdá třeba jen zbarvení jinak známé houby, raději ji nechte v lese. Nemá smysl hazardovat se zdravím. Také není příliš rozumné dávat do košíčku i neznámé houby. Již mnohokrát se stalo, že se pak košíku předčasně zmocnila aktivní osoba, která i neznámé houby nakrájela do jídla a malér byl na světě.
Protože si člověk chce logicky rozšířit okruh sbíraných hub, je v tomto případě nejlepší vyrazit na houby se znalcem daného druhu, který bude komentovat vaše nálezy a naučí vás příslušnou houbu sbírat. Tato metoda se osvědčila mnohým houbařům, když se učili sbírat třeba muchomůrku růžovku, žampion, holubinky, ryzce a další druhy hub, které nejsou pro každého.
Nejčastější chyby
Asi největší zmatky vznikají při sběru žampionu, muchomůrky růžovky či šedivky a dalších vzhledově příbuzných hub. Přitom existuje několik málo zásad, které vám zabrání sebrat špatnou houbu. V případě žampionu je věc velmi jednoduchá. Musí mít hnědé lupeny. Pokud je nemá, nebrat. Ale i s hnědými lupeny je třeba ještě udělat test a do klobouku rýpnout. Pokud výrazně na poranění žloutne, jde o pečárku zápašnou, která je mírně jedovatá a smrdí, takže byste si zkazili jídlo a v případě požití si přivodili zvracení a další zažívací obtíže.
Muchomůrka šedivka má vzhledem našlápnuto k některým jedovatým muchomůrkám. Chuťově navíc není příliš výrazná, takže ji můžete klidně vynechat. Růžovka je ale skvělá. Ne nadarmo se jí též říká „masák“, protože po tepelné úpravě na pánvi připomíná trochu masový plátek. Rozpoznáte ji snadno podle toho, že zemní část je zbarvená do růžova či červena. Třeň bývá napadena červíky, klobouk má také růžové zbarvení a „sukýnka“ má náležité vroubkování. Právě vroubkování je nejpodstatnějším znakem. Nespoléhejte také na určení jen jednoho kusu ve skupině. Vedle růžovky může klidně růst muchomůrka tygrovaná.
Další pomůcky
Není samozřejmě od věci si vzít do lesa atlas, ale určitě na něj nespoléhejte. Existují také různé mobilní aplikace, které umožňují houby vyfotit a během chvíle vám srovnáním s fotografiemi na internetu dodají tip, o jakou houbu se jedná. Ale ty fungují jen přibližně a hodí se maximálně k nasměrování dalších úvah. A když už nasbíráte, možná budete potřebovat rady, jak houby uchovat. Přečtěte si proto článek zde.
