Vitaminová bomba, která podpoří vaši imunitu na maximum. Připravte si kvašenou zeleninu z vlasní úrody

 Zahrada 
30. července 2020 08:47 / Hana Jordánová
  0
📷
4 fotografie v galerii
Kvašená zelenina nakopne obranyschopnost organismu Pixabay
Že je zelenina prospěšná zdraví, zřejmě není nutné připomínat. Nejzdravější zelenina je ta čerstvá a pokud možno z vlastní zahrádky nebo od soukromého pěstitele. Pokud ovšem není čerstvá, zkuste zeleninu kvašenou.

Mléčně kvašená zelenina byla známá už v Mezopotámii a starověkém Egyptě. I u nás se už v dávnověku zelenina uchovávala kvašením. Po několika letech, kdy stála v ústraní, je v poslední době znovu na výsluní. Je totiž velmi zdravá a chutná. Nejenže jsou kousky zeleniny křupavé, ale také dlouho vydrží a jsou osvěžující. Kvašení patří mezi přirozené způsoby konzervace díky bakteriím mléčného kvašení, které svojí činností umožňují dlouhou uchovatelnost potravin. Takto uchovat můžete téměř každou zeleninu ze své zahrádky.

Už naši předkové využívali kvašení neboli fermentace v první řadě k uchování zeleniny přes zimu, kterou pak mohli konzumovat po celou zimu. Naše babičky ale tehdy možná vůbec netušily, že zároveň vynalezly dokonalý elixír zdraví. Kvašená zelenina pomáhá zejména vybudovat a udržovat zdravou střevní mikroflóru, kterou potřebujeme pro správné trávení. Kromě toho jsou pickles bohaté na minerály, vitaminy, enzymy a probiotika, zvyšují imunitu, pomáhají vylučovat toxiny z těla, bojovat proti únavě nebo snižovat vysoký tlak. Přes zimu je tedy kvašená zelenina více než důstojnou náhradou zeleniny čerstvé. Tato metoda je unikátní hned z několika důvodů. Zelenina si zachová velké množství vitaminů a minerálů a díky kvašení v ní vznikají prospěšné enzymy a probiotické kultury. Připravenou a uchovanou v uzavřených skleněných nádobách ji lze dlouho skladovat, takže je k dispozici i v zimních měsících, kdy je lokální čerstvé zeleniny nedostatek.

Je to metoda poměrně rychlá a levná. Příprava vám zabere necelou hodinu a pak už se zelenina prokvasí prakticky sama za pomoci přirozeně vzniklých bakterií mléčného kvašení. Ke kvašení je vhodná celá řada zeleniny, ať už je to klasické bílé nebo červené zelí nebo okurky, vhodná je ale také třeba mrkev, celer, kedlubny, ředkve, červená řepa, brokolice nebo květák. Často se k zelí přidává dle chuti cibule nebo dokonce jablka. K ochucení stačí sůl a kmín, ale hodí se i křen, česnek nebo jiná koření. Fantazii se meze nekladou.


Účinky kvašené zeleniny

Obsahuje více než 50 zdraví prospěšných látek.

  • Má protirevmatické účinky.
  • Má pozitivní vliv na trávicí systém.
  • Obsahuje velké množství vlákniny.
  • Podporuje funkci střev.
  • Na jaře rychle posílí imunitu.
  • Využitelnost vápníku je srovnatelná s využitelností z mléka.
  • Kvašení zvyšuje obsah některých vitaminů.

Vyrobte kvašenou zeleninu raději doma

Nechce se vám věnovat čas přípravě kvašení? Jistě, nejjednodušší cesta je, dojít si do obchodu kvašenou zeleninu jednoduše koupit. Ale výběr bývá často omezen na jednodruhové kysané zelí (dlouhokvašená zelenina), které v mnoha případech obsahuje různé konzervanty nebo potenciálně škodlivé potravinářské přísady. Kysané zelí bývá k dostání také ve sterilované formě, ale tento produkt už nemá s čerstvou kvašenou zeleninou prakticky nic společného, protože neobsahuje živé bakterie. S čerstvou kvašenou zeleninou z různých druhů zeleniny se v obchodech setkáte málokdy, spíše jen v prodejnách zdravé výživy. Domácí výroba kvašené zeleniny vám navíc dává možnost individuálně zvolit druh zeleniny i chuť. Jak jsou kyselé potraviny prospěšné našemu zdraví, jsme psali zde.

Recept na kvašené zelí

Vždy platí - na 1 kg zeleniny patří 15–20 g soli (nejlépe mořské) a cca kávová lžička mletého kmínu. Pro první pokus je nejjednodušší začít se zelím. Až získáte určitou praxi, bude se vám lépe experimentovat s různými zeleninovými kombinacemi a chutěmi. Množství zeleniny a soli si odvažte podle velikosti nádoby, kterou jste si nachystali.

Zelí nakrájejte na tenké nudličky nebo nastrouhejte, vložte do velké nádoby, kde se vám s ním bude rukama dobře pracovat, a smíchejte s příslušným množstvím soli a kmínu. Napěchujte zvolenou nádobu (ideální je třeba hliněný soudek) a plňte postupně po vrstvách, každou vrstvu upěchujte buď ručně, nebo použijte vhodný nástroj. Kvalitní stlačení je pro budoucí výsledek velmi důležité. Po naplnění by zelenina měla být ponořená ve vodě. Pokud je vody ze samotné zeleniny málo, můžete trošičku přilít.

Zelí by v nádobě mělo být během kvašení něčím zatížené a zároveň je žádoucí zamezit přístupu vzduchu. Na druhé straně je však potřeba umožnit, aby z nádoby mohl vzduch a vznikající plyny odcházet. U klasických “zelňáků” je tento problém obvykle řešen žlábkem v hrdle nádoby, do kterého se nalije voda a po přiklopení pokličkou může vzduch přes vodu odcházet ven, dovnitř se však nedostane.

Kvašená zelenina se hodí ke spoustě různých jídel. Ke studené večeři, ke chlebíčkům na oslavě, do domácích hamburgerů nebo jako součást zeleninových salátů. Uvidíte, že si ho zamilujete a vaše střeva vám za ni ještě poděkují. 

Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Móda a kultura: Jak kulturní rozmanitost ovlivňuje módní trendy?

Styl

Celulitida trápí ženy bez ohledu na věk i postavu. Tělu je potřeba dodávat živiny, které jsou účinné...

Dům a zahrada

Proč nejsou kočky tak věrné jako psi? Psi potřebují lásku, kočky jistoty