Při výběru dřevěné podlahy je třeba brát ohled nejen na tvrdost dřeva, ale i další věci
Při výběru dřevěné podlahy je třeba brát zřetel hned na několik věcí. Nejde totiž jen o samotný vzhled krytiny, musíte brát v potaz i některé technické aspekty. Jen tak vyberete opravdu správně.
Podlahové topení
Podlahové topení se těší čím dál větší oblibě a i když se nejčastěji objevuje v koupelnách či chodbách, kde je studená dlažba, ani ostatní místnosti v tomto ohledu nepřicházejí zkrátka. Pokud chcete mít podlahové topení pod dřevěnou podlahou, musíte svůj výběr zúžit na dvouvrstvé a třívrstvé dřevěné podlahy, které jsou pro použití s podlahovým topením konstruovány. Masivní dřevěné podlahy jsou pro podlahové vytápění vzhledem ke svým vlastnostem nevyhovující.
Tvrdost podlahy
Neméně důležitá je také tvrdost dřeva. Měkčí dřeva je vhodné použít do méně frekventovaných místností, tvrdší pak budou ideální do více vytížených prostor. Tvrdost dřevěné podlahy je měřena metodou Brinella, což znamená, že se na určitou dobu předem určenou silou na povrch dřevěné podlahy přitiskne ocelová kulička s průměrem 10 mm. Vzniklý otisk se změří a vypočítá se Brinellova hodnota. Vyšší Brinellova hodnota znamená vyšší tvrdost dřeva. Dřeviny s hodnotou 1,6 je ideální použít do málo vytížených prostorů – ložnic, pracoven apod. Dřevěné podlahy s tvrdostí 3,0 lze použít do silně zatěžovaných prostor bytu a také do komerčních prostor.
- Borovice – 1,6
- Bříza – 2,6
- Ořech – 3,4
- Třešeň – 3,6
- Dub – 3,7
- Buk – 3,8
- Jasan – 4,0
- Merbau – 4,9
- Jatoba – 7
Je lepší olej nebo lak?
Povrchová úprava dřevěných podlah může být různá a každému bude vyhovovat něco jiného. V posledních letech odborníci často upřednostňují voskový olej, který dává dřevěné podlaze osobitý vzhled a vykresluje jeho podobu. Dřevěná podlaha má pak matný vzhled, který je u masivních podlah žádoucí. U olejovaných dřevěných podlah je taktéž možnost lokálních oprav, což u lakovaných není prakticky možné.
Způsob pokládky
Co se týká způsobu pokládky, odborníci doporučují dřevěné podlahy celoplošně lepit k podkladu. Oproti pokládce plovoucím způsobem (bez lepení - podlaha leží bez fixace na podkladu) je nespornou výhodou lepení podstatně vyšší stabilita při možných změnách teploty a vlhkosti. Celoplošně lepená dřevěná podlaha má navíc nižší kročejovou hlučnost.
Kategorie dřevěných podlah
Když se začnete o dřevěné podlahy zajímat, zjistíte, že máte na výběr několik kategorií - dvouvrstvé, třívrstvé a masivní. Než se pro některou z nich rozhodnete, je dobré o každé z nich něco vědět.
Vrstvené dřevěné podlahy
Mezi nejrozšířenější typy vícevrstvých podlah patří dvouvrstvé a třívrstvé podlahy. U třívrstvých podlah je základem nosná deska, tu následuje tažná vrstva a zcela nahoře je nášlapná vrstva. Tyto podlahy se vyznačují vyšší stabilitou než masivní dřevěné podlahy. Jsou totiž méně náročné na srážení a rozšíření z důvodu kolísání teploty a vlhkosti v místnosti. Dají se kombinovat s podlahovým topením.
Dvouvrstvé podlahy nacházejí své uplatnění tam, kde je vyžadována nízká konstrukční výška podlahy. Využijete ji při instalaci podlahového topení, mají velmi dobrou tepelnou propustnost. Tyto podlahy jsou tvořeny vrchní nášlapnou vrstvou (dekor) a spodní stabilizační vrstvou.
Vrstvené plovoucí podlahy jsou ale ve srovnání s masivními podlahami citlivější na mechanické poškození. Opatrní byste také měli být při její údržbě. Jsou stabilnější než masivní podlahy, přesto zvažte její umístění do vlhkého prostředí. Přílišné výkyvy teplot a vlhkosti by se na podlaze mohly projevit. Při montáži nezapomeňte na protihlukovou podložku, jinak by podlaha hlasitě klapala. S pomocí podložky kročejový hluk podstatně snížíte.
Masivní dřevěné podlahy
Masiv, jak už název napovídá, je z jednoho kusu dřeva. Tyto podlahy se většinou vyrábějí v tloušťkách okolo 2 cm. Díky této tloušťce se dají několikrát renovovat. Masivní dřevěné podlahy jsou vysoce odolné a mají skvělé izolační vlastnosti.
Na druhou stranu je třeba počítat s vyšší cenou, obtížnější pokládkou i náročnější údržbou– o podlahu z masivu je prostě třeba se více starat. Další nevýhodou celomasivních podlah je jejich náchylnost ke změnám vlhkosti a teploty v místnosti – podlahy mohou měnit svůj tvar (sesychat, bobtnat). Masivní podlahy také nejsou vhodné na podlahové vytápění. O tom, jak pečovat o dřevěnou podlahu, jsme psali zde.
