Nejnovější

Vodní kámen zlikviduje konvici, myčku i pračku. Zatočte s ním některou z osvědčených metod

Čerstvě utrženým jahodám se ty zakoupené v supermarketu rozhodně nemohou rovnat. Pěstování jahod přitom není žádná velká věda a zvládne to i začátečník. Jahody lze vysadit buď teď na jaře (v dubnu či na začátku května), nebo pak na konci léta v srpnu nebo září. Když ale zvolíte druhou variantu, bude výnos další rok nižší až o polovinu, než pokud byste jahody zasadili už na jaře.

Zdravé sazenice jsou základ

K pěstování jahod používejte výhradně zdravé a dobře vzrostlé sazenice. Poznáte to tak, že sazenice má zdravé, nezaschlé srdíčko, kořenový krček, kořínky, a také alespoň 4 listy. Listy nesmí být pokroucené a neměly by na sobě mít červené ani bílé flíčky. Sadbu nakupujte vždy od osvědčeného zahrádkáře, který vám ochotně poradí s výběrem a prodá vám pouze kvalitní sazenice vyšlechtěné pro naše klimatické podmínky, odolné proti škůdcům, chorobám a plísním.

To, jakou odrůdu zvolíte, je čistě na vás. Některé jahody se sklízejí jen jednou za rok, další i vícekrát. Na pěstování jsou méně náročné ty druhy, které plodí jednou za rok. Jsou obvykle sladší a mají výraznější chuť. Mezi nejoblíbenější a nejchutnější jednouplodící jahody patří odrůdy Senga Sengana, Sonata, Rumba a Darselect. Stáleplodící jahody jsou náročnější na péči a výživu a plody bývají o něco menší a méně šťavnaté. Na druhou stranu plodí od června až do prvních mrazíků. Nejčastěji se u nás pěstují odrůdy jako Aromas, Diamante, Ostara nebo Selva.

Podmínky pro pěstování jahod

Pokud se rozhodnete jahody na zahradě pěstovat, najděte jim slunné místo. Vyžadují také dobře propustnou humózní půdu. Ideální je záhonek s vyzrálým kompostem nebo přimíchaným zahradnickým substrátem.

Nové sazenice nikdy nedávejte na místo, ze kterého jste právě odstranili vyplozené jahody. Ve stejné půdě by totiž rostliny byly vystaveny většímu riziku onemocnění plísní či houbovými chorobami.

Naopak se jahodám povede tam, kde jste předtím pěstovali například rajčata, papriky, brambory či okurky.

Osvědčila se textilie i sláma

Když máte jasno, kam jahodníky vysadíte, pusťte se do díla. Mějte jen na paměti, že není vhodné sázet jahody na přímém ostrém slunci.

Výhodné je pěstovat jahodníky na netkané textilii, která absorbuje větší podíl sluneční energie, zabraňuje růstu plevelů a snižuje riziko napadení plodů plísní. Další předností je, že jahody uzrávají o 3 až 4 dny dříve a nejsou ušpiněné od hlíny, čímž se snáze sklízejí. Folie propouští a udržuje vláhu.

Textilii jednoduše rozprostřete po celé délce záhonku a upevněte k zemi. Pokud si pořídíte fólii speciálně určenou pro sázení jahod, bude mít už prostříhané otvory v příslušných vzdálenostech. Jinak si budete muset otvory prostříhat sami. Nástřih provedete tak, že označíte místa, kde budou zasazené rostliny, a fólii prostřihnete do kříže 10 x 10 cm.

Kromě fólie doporučují zkušení zahradníci nasypat okolo sazenic také slámu ve vrstvě 5 cm. Ta má oproti textilii nevýhodu v tom, že vydrží pouze jednu sezonu a pak je potřeba ji doplnit.

Výsadba jahod

Jahody se vysazují do sponu, což v praxi vypadá jako pomyslný trojúhelník. Na prvním řádku vysázíte sazenice asi 30 cm od sebe. Na druhém řádku vysadíte první rostlinku v úrovni mezi první a druhou sazenicí z prvního řádku, tím vznikne pomyslný trojúhelník. Řádky budou od sebe vzdáleny 50 cm. Jamky na sazenice by měly být asi 15 centimetrů hluboké i široké.

Pokud má sazenice příliš dlouhé kořeny, můžete jejich konce zastřihnout. Opatrně vložte sazenici, přihrňte hlínou a lehce přitlačte. Srdíčko jahodníku nesmí být zasypané hlínou, ale ani příliš vyčnívající nad povrch. Po vysazení ihned zalijte vodou.

Co se týká zálivky, jahody mají rády stálou vlhkost, ale ne přemokření. Zalévejte především přes léto, pokud je příliš sucho.

Pravidelným přihnojováním docílíte krásně velkých a šťavnatých podů. Pořiďte si kvalitní hnojivo na jahody s pozvolným uvolňováním a použijte jej vždy na začátku vegetace a následně po sklizni na začátku podzimu.

Škůdci a choroby

V pěstování vám můžou působit potíže a být překážkou různé choroby a škůdci. Nejčastěji se můžete setkat s houbovými chorobami jahodníku, plísněmi a různými druhy skvrnitosti.

Plíseň šedá

Jedná se o nejčastější, celosvětově rozšířené plísňové onemocnění jahod. Pokud chcete této chorobě předejít, pořiďte zdravé sazenice a vyhněte se pěstování v podpařené půdě.

Antraknóza

Je to druh houby, která se projevuje hnědými skvrnami, které mohou během pár dnů napadnout celý plod. Předejít této chorobě můžete koupí zdravé sazenice a udržováním nepřemokřené půdy.

Skvrnitost

Projevuje se jako tečky na listech rostliny. Druhů skvrnitosti je mnoho a předejít jí lze opět vhodným výběrem sazenic a správnou péčí.

Slimák

Pořádnou spoušť dokáže způsobit i obyčejný slimák. Lákavé plody jahodníku ležící na zemi jsou pro ně snadno dostupnou potravou. K zamezení jejich útoku je možné použít speciální granule proti slimákům, kterými obsypete záhonek. O dalších metodách, jak slimáky vyhnat ze zahrady, jsme psali zde.

Roztoč jahodníkový

Pokud si povšimnete divně vypadajících listů, které jsou pokroucené a mění barvu do červena, s největší pravděpodobností napadl vaše rostlinky roztočník jahodníkový. Boj proti němu není jednoduchý a zřejmě vám nezbude nic jiného, než zlikvidovat plošně celou výsadbu a pořídit nové sazenice.