Epilepsie se nevyhýbá ani pejskům. Některá plemena jsou o něco více riziková
Epilepsie je funkční onemocnění nervového systému. Příčiny vzniku dosud stále nikdo přesně neobjasnil, existuje však několik společných spouštěčů nemoci. Čím je nemoc obvykle způsobena:
- vrozenou dispozicí
- úrazem
- nedostatečným zásobováním mozku kyslíkem
- vodnatelností (hydrocefalus)
- psinkou
- nádory
Existují také plemena psů, u kterých se epilepsie projevuje častěji. Která to jsou?
- německý ovčák
- pudl
- kolie
- jezevčík
Život v křeči
Epilepsii svého čtyřnohého kamaráda poznáte docela snadno, projevy jsou u zvířat dost podobné těm lidským. Tělo se ocitne ve svalové křeči, z tlamičky vytéká bílá pěna, zvíře sebou nekontrolovatelně zmítá. Často se v křeči i pomočí. Také má sklony cvakat čelistí, příliš nevnímá, může se stát nebezpečným sobě i okolí. Rozlišit lze dvě formy epilepsie:
Parciální forma epilepsie
Vyznačuje se částečnými projevy. Abnormálně se projevují pouze určité nervové buňky, proto na psovi vidíme jednotlivé záškuby, napětí jedné končetiny, pnutí těla, částečné poruchy vědomí, rozšířené zorničky, náhlé olizování, rozštěkání se bez příčiny, žvýkání. Tyto projevy mohou majiteli ujít. U některých psů se takovýto záchvat projeví pouze odchodem do kouta, kde strnule chvíli sedí s nepřítomným pohledem a bez reakce na okolí.
Generalizovaná forma epilepsie
V tomto případě jde už o epilepsii celkovou. Záchvaty postihují celé tělo psa. Zvíře upadne na bok, prohýbá se, pádluje nohama, žvýká, slintá, má rozšířené zorničky, nereaguje.
Stavy podobné epilepsii mohou mít příčinu i mimo mozek pacienta, a to například v metabolických onemocněních, nefungujících játrech nebo ledvinách, náhlém nedostatku glukózy nebo vápníku v krvi.
Je třeba vědět, co dělat
Chovatel pejska by měl vždy vědět, jak se zachovat, když jeho chlupáče epileptický záchvat postihne. Je třeba zajistit několik důležitých detailů - odstranit z okolí zvířete nejbližší předměty, aby se o ně nemohlo zranit, a dohlédnout na to, že mu nic nezapadlo do krku a nedusí se. Zachovejte klid, zajistěte co nejméně rušivých vlivů v okolí zvířete – aby na něj příliš nikdo nesahal a nerušili jej ostatní psi. Na psa s epileptickým záchvatem byste měli co možná nejméně sahat, neuvědomuje si v danou chvíli nic a snadno by vás mohl neúmyslně kousnout. Nemůžete ho za to trestat.
Nejčastěji po jídle či probuzení
Zdravotní stav se většinou zhoršuje s přibývajícím věkem nebo následkem jiných onemocnění. Epileptické záchvaty nastávají většinou po probuzení nebo po jídle, kdy se v mozku náhle zvýší aktivita. Záchvaty trvají kolem 5 minut, a to včetně nějaké chvíle bezvědomí. Těsně před záchvatem je pes neklidný. Pokud záchvat trvá výrazně déle než 5 minut, je třeba okamžitě vyhledat veterináře.
Může se bohužel stát, že nadměrné elektrické výboje neberou konce, pacient se vyčerpává, zastavuje se dýchání, teplota stoupá a psu hrozí kolaps až smrt.
Po záchvatu, který trvá několik minut, nastává typické zotavování. To může trvat chvíli, avšak u starších psů i několik hodin. Psi jsou velmi unavení a dezorientovaní, mají často hlad a žízeň. Ideální je psa přenést po záchvatu do pelíšku a dát mu čas a klid na zotavenou. Pečlivě si zapište, kdy záchvat proběhl a jak dlouho trval.
Nemoc nelze vyléčit
Epilepsie je chorobou nevyléčitelnou, ale částečně ovlivnitelnou. Existují totiž léky, které psovi zajistí plnohodnotný život. Medikamenty se nesmí svévolně měnit ani vynechat dávka, hrozil by totiž těžký záchvat. Měli byste ale vědět, že léky mají vážné vedlejší účinky, a tak se pro léčbu nasazují až při vážném průběhu, obvykle pokud jsou záchvaty častější než za půl roku. Pes trpící epilepsií musí být stále pod dohledem veterinárního lékaře. O tom, jak poznat, že váš pes trpí stresem, jsme psali zde.