Cestování bramborám nesvědčí. Když konečně dorazí až k nám, potřebují vydýchat, aby se jim ve sklepě dobře spalo

Stále populárnější je podzimní samosběr brambor, jímž výrazně ušetříme, obzvlášť když máme velkou rodinu či chováme pašíka. Nejde však jen o to dovézt si domů dostatečnou zásobu brambor na zimu. Mnohem důležitější je způsob jejich uskladnění, aby nakonec většina pracně sesbíraných hlíz neskončila na kompostu.

Před definitivním uskladněním je vhodné nechat brambory zhruba dva týdny takzvaně vydýchat v temné, dobře větratelné místnosti, v níž se teplota pohybuje kolem 17 stupňů Celsia. Hlízy tak sníží svoji vlhkost a utvoří si pevnější lupku, odolnější proti chorobám.

Naprosto nevhodné jsou pro skladování brambor igelitové obaly a překvapivě i jutové pytle. Ideální jsou dřevěné bedýnky nebo plastové přepravky, brambory by v nich však měly ležet v maximálně 60centimetrové vrstvě, aby i hlízy, uložené vespod, mohly dostatečně dýchat. Využít můžeme i polystyrenovou bednu, umístěnou na balkoně, kterou ale musíme při velkých mrazech pro jistotu ještě překrýt starým kobercem, dekou či pytlem.

Konzumní brambory pozdních odrůd skladujeme dlouhodobě při teplotě 4 až 5 stupňů, krátkodobě snesou až 8 stupňů Celsia. V teplejším prostředí začnou rychle klíčit, nebo naopak ztrácejí vlhkost a hnijí. Ideálním místem pro dlouhodobé skladování je dobře větratelný tmavý sklep, v němž se vlhkost vzduchu ohybuje mezi 85 a 95 procenty.

Při teplotě pod 3 stupně Celsia začnou hlízy namrzat a sládnout. Na světle zase zelenají a vytvoří se v nich solanin, který způsobuje žaludeční potíže. Jak dlouho nám dobře uskladněné brambory vydrží, to záleží nejen na podmínkách, ale také na zvolené odrůdě. Obvykle je to pět až osm měsíců.