Rostlina, která odolá i suchu? Zvolte netřesk
Netřesku stačí k životu pár kapek deště a jen trocha hlíny. To z něj dělá jednu z nejpřizpůsobivějších a nejvytrvalejších rostlin na světě. Svou nesmrtelnost má také vepsanou do latinského názvu, který zní Sempervivum.
Prstencové seskupení
Netřesk patří mezi sukulenty, což prozrazují jeho tučné listy, které po rozlomení vylučují buněčnou šťávu. Společným znakem těchto rostlin je prstencové seskupení listů. Tvoří k zemi přitisknuté růžice, které vypadají jako naježený dikobraz, mořská hvězdice nebo klubíčko vlny.
Zajímavé je i barevné rozložení. Od žlutavé barvy přecházejí přes odstíny zelené po téměř namodralou až fialovou a červenou barvu včetně zářivě rubínové až do temně purpurové. Tuhé, zašpičatělé a často na okrajích brvité listy mají hladký až hrubý povrch, některé před teplotními výkyvy chrání vrstva chloupků.
Vášniví sběratelé mohou mít několik desítek druhů a odrůd. Snadno dostupný je netřesk střešní, horský, vápnomilný, brvitý, nebo pavučinatý, mezi jehož listovými vrcholky bělavě září tenounká vlnatá vlákna.
Průměr dospělých listových růžic se obvykle pohybuje mezi dvěma až dvanácti centimetry. Netřesk se rozrůstá do všech stran. Houfuje se do polštářů a koberečků, které jsou podle podkladu ploché nebo hornatě zvlněné. Růžice vzájemně propojují výběžky, matečná rostlina jich kolem sebe může mít třeba i přes deset. Na každém z nich se vyvíjí nová rostlinka.
Ochranná moc
Tradice vypráví, že má netřesk ochrannou moc. Když roste na střeše, chrání ji před bleskem. K životu probouzí i zdi z cihel nebo kamení. Dobře se cítí i na skalce, protože pochází z horského prostředí. Hodí se i do škvír v dlažbě nebo mezi schody. Jen je potřeba dávat pozor, kam člověk šlápne, ať ho nezničíte. O skalce jsme psali zde.
Netřesk je odolný, protože ho nevyvede z míry nejen sucho, ale ani mráz nebo delší pohyb na rozpálené střeše nebo zdi. Nemá však rád příliš mokré kořínky. Bohatě mu stačí vody ze srážek. Jen na místech chráněných před deštěm ho občas zavlažte, aby mohl růst a kvést. Po odkvetu celé růžice odumírají. Volné místo však brzy zaplní další. Z rostlinky se tak můžete radovat i několik desítek let.