Navzdory teplému počasí zima číhá za rohem. Připravme na ni zahradu co nejdřív!
Dům
15. listopadu 2014 05:05
/
redakce
📷
1 fotografie v galerii
Barevný podzim nás letos hýčká vyššími teplotami. Přesto je nutné co nejrychleji připravit zahradu na zimu, protože zima už číhá za rohem / fanpop.com
Letošní listopad si s námi trochu pohrává, počasí stále ještě připomíná spíš počátek října. Nenechme se ale ukolébat, aby nás avizovaný příchod mrazů nezaskočil nepřipravené. V okrasné i zeleninové zahrádce nás přece jen ještě čeká spousta práce.
Jakmile začne teplota klesat pod bod mrazu a objevují se celodenní mlhy, můžeme začít pomalu vyhlížet i první sníh. Velké výkyvy teplot ničí zbytky vegetace, v důsledku nízkých teplot se zastavuje růst kořenů a nastupuje vegetační klid. Spotřeba vody u rostlin je omezena, takže případné srážky, kterých je v tomto roce bohužel zatím pomálu, mají vytvářet zásoby na zimu a jaro. Proto bychom ještě měli důkladně zalít všechny dřeviny i stálezelené rostliny, obzvlášť jehličnany.
Právě listopadové období nejhlubšího vegetačního klidu můžeme využít k přesazování ovocných i okrasných opadavých dřevin, protože teplota půdy v hlubších vrstvách je stále ještě výhodná pro zakořeňování. Nemusíme se obávat, že sazenice zmrznou, i při prvních ranních mrazících půda kořenový bal ochrání.
Z korun stromů odstraníme všechny poškozené plody, případná hnízda housenek, a důkladně pod nimi uklidíme. Všechny pravděpodobné zdroje infekce je bezpodmínečně nutné spálit.
V měsíci posledních sklizní a důkladného úklidu rozvážíme po zahradě kompost a hnůj a přihnojujeme před rytím. Sklizené pozemky ponecháme do jara v hrubé brázdě, lépe tak dokážou využít zimní vláhu. Všechno listí shrabeme a kompostujeme s vápnem.
Napadené části rostlin nekompostujeme, ale spálíme. Příznivci slunéček, která významně pomáhají v boji proti mšicím, nechávají část zdravého listí na hromadě, aby jim vytvořili vhodný prostor pro přezimování. Toto listí ale nesmíme spálit ani na jaře.
Dokončíme nebo zesílíme nastýlání a přikrývání porostů, přihrnování krčků a mělké obrytí stromků a keřů. Citlivější rostliny chráníme před mrazem přenesením do chodby, do chladných místností, studených pařenišť, dočasně do fóliovníku nebo trvale do skleníku. Pokud jsme tak dosud neučinili, vypustíme vodu z rozvodů. Prázdné nádrže a sudy na dešťovku překlopíme, podložíme kameny a případně konzervujeme.
Ve volných sadbách bez oplocení musíme instalovat u mladých stromků ochranu před okusem divokou zvěří, použijeme ochranný obal z plastů anebo alespoň z novin. Na zeleninových záhonech mohou zůstat kadeřávek, růžičková kapusta a přihrnutý pór. Tyto mrazuvzdorné druhy zeleniny budeme sklízet postupně podle potřeby až během zimy.
Jakmile začne teplota klesat pod bod mrazu a objevují se celodenní mlhy, můžeme začít pomalu vyhlížet i první sníh. Velké výkyvy teplot ničí zbytky vegetace, v důsledku nízkých teplot se zastavuje růst kořenů a nastupuje vegetační klid. Spotřeba vody u rostlin je omezena, takže případné srážky, kterých je v tomto roce bohužel zatím pomálu, mají vytvářet zásoby na zimu a jaro. Proto bychom ještě měli důkladně zalít všechny dřeviny i stálezelené rostliny, obzvlášť jehličnany.
Právě listopadové období nejhlubšího vegetačního klidu můžeme využít k přesazování ovocných i okrasných opadavých dřevin, protože teplota půdy v hlubších vrstvách je stále ještě výhodná pro zakořeňování. Nemusíme se obávat, že sazenice zmrznou, i při prvních ranních mrazících půda kořenový bal ochrání.
Z korun stromů odstraníme všechny poškozené plody, případná hnízda housenek, a důkladně pod nimi uklidíme. Všechny pravděpodobné zdroje infekce je bezpodmínečně nutné spálit.
V měsíci posledních sklizní a důkladného úklidu rozvážíme po zahradě kompost a hnůj a přihnojujeme před rytím. Sklizené pozemky ponecháme do jara v hrubé brázdě, lépe tak dokážou využít zimní vláhu. Všechno listí shrabeme a kompostujeme s vápnem.
Napadené části rostlin nekompostujeme, ale spálíme. Příznivci slunéček, která významně pomáhají v boji proti mšicím, nechávají část zdravého listí na hromadě, aby jim vytvořili vhodný prostor pro přezimování. Toto listí ale nesmíme spálit ani na jaře.
Dokončíme nebo zesílíme nastýlání a přikrývání porostů, přihrnování krčků a mělké obrytí stromků a keřů. Citlivější rostliny chráníme před mrazem přenesením do chodby, do chladných místností, studených pařenišť, dočasně do fóliovníku nebo trvale do skleníku. Pokud jsme tak dosud neučinili, vypustíme vodu z rozvodů. Prázdné nádrže a sudy na dešťovku překlopíme, podložíme kameny a případně konzervujeme.
Ve volných sadbách bez oplocení musíme instalovat u mladých stromků ochranu před okusem divokou zvěří, použijeme ochranný obal z plastů anebo alespoň z novin. Na zeleninových záhonech mohou zůstat kadeřávek, růžičková kapusta a přihrnutý pór. Tyto mrazuvzdorné druhy zeleniny budeme sklízet postupně podle potřeby až během zimy.
Kam dál?