Nejnovější

Jak se důkladně zbavit zápachu močoviny v kočičím záchodě? Výborně zabírají ocet a soda

Vytápět skleník je velmi nákladná záležitost. Na vytápěné pařeniště potřebujeme pouze trochu kvalitního hnoje, pár prken, trámy, cihly a jedno staré okno.

Přírodní vyhřívání

Základem každého pařeniště je nejméně půl metru hluboká jáma, do které dáme vrstvu čerstvého hnoje – ideální je koňský, ovčí i kozí. Nejméně vhodný je kravský. Na upěchovanou vrstvu hnoje nasypeme asi 5 centimetrů suchého listí a na něj přibližně 15 cm silnou vrstvu zahradní zeminy nebo kompostu. Čerstvý hnůj poté, co ho udusáme a zalijeme, vytváří množství tepla. Čerstvý hnůj by sazeničky spálil, proto je třeba jej nechat odstát. Příští rok už hnůj uzraje a bude prvotřídním hnojivem. K vytápění skleníku přispívají i sluneční paprsky. Proto by se mělo pařeniště mírně sklánět k jihu.

Rám a okna

Rám pařeniště by měl nad povrch zeminy vystupovat na nižší straně 15 cm a na vyšší straně 25 cm. Vzniklý prostor je pro rostoucí zeleninu dostatečný. Větší prostor není vhodný. Rám pařeniště můžeme postavit ze silných prken, cihel i opracovaných kamenů. Stěny je vhodné zapustit až na dno jámy. Pro dokonalou izolaci musíme boční stěny obložit polystyrenem. Dno pařeniště od okolní půdy nikdy neoddělujeme, aby do pařeniště mohly volně putovat žížaly. Pokud chcete zabránit v návštěvě hrabošům či krtkům, dejte na dno drátěné pletivo. Okno pařeniště by mělo k rámu dobře dosedat. 

Využití pařeniště

Dříve, než do pařeniště zasejeme první zeleninu, musíme počkat pár dní, až se zemina nad hnojem prohřeje. Pokud není slunné počasí, celé pařeniště překryjeme. Sklizeň uspíšíme, když si sazeničky listové zeleniny předpěstujeme doma za oknem. Stačí je v teple schovávat, než se objeví dva pravé, neděložní lístky. Především jde o klíčení semen, které bude při nižší teplotě trvat i týdny, zatímco při teplotě 25 °C jen pár dní. Poté, co semenáčky jen trochu vyrostou, je žádoucí snížení teploty. Ředkvičky, mrkev či kedlubny sejeme přímo do pařeniště. Pařeniště můžeme využít k předpěstování otužilejších sazenic zeleniny a květin. Po první sklizni můžeme uvolněný prostor v pařeništi osadit salátovými okurkami či různými odrůdami paprik. Na podzim pařeniště využijeme podobně jako na jaře.

Větrání a izolace

Za teplejšího slunného dne může teplota v pařeništi příliš stoupnout a okna je třeba pootevřít. Větrání je důležité i kvůli výměně vzduchu či jako prevence plísní. V této době rovněž zaléváme. Rostliny do večera oschnou a nebudou snadnou kořistí pro houbové nemoci. V noci naopak teplota klesá, někdy i pod nulu. Pařeniště proto musíme zavřít, a navíc ho celé překrýt slaměnou rohoží, starým kobercem či dekou. Přes den musíme ochranu, která nepropouští světlo, odstranit. Dále čtete: Nenechte svou úrodu zkazit. Usušte si ovoce i zeleninu na zimu.