Teplota
Zatímco 11 °C je pro víno ideální skladovací teplota, jakákoliv teplota mezi 5 a 18 °C je vyhovující za předpokladu, že teplota ve sklepě, v místnosti příliš nekolísá! Vyšší teploty samozřejmě zvyšují oxidaci vína, takže láhev skladována při teplotě 18 °C bude zrát = stárnout mnohem rychleji, než stejné víno skladované při teplotě 11 °C. Konstantních 18 °C je pro víno vhodnější než nestálé teploty, které často dosáhnou 11 °C, ale klesnou jeden den o 3 °C a následující den se zase zvýší o 3 °C.

Světlo
Vínu velmi škodí ultrafialové záření, je ovšem třeba jej chránit i před slunečním světlem i umělým světlením. Tma je pro skladování vína stejně důležitá jako vhodná teplota.

Láhev s vínem musí ležet
Pokud jste dosud uchovávali láhve v poloze vertikální, následující řádky by vás od toho měly odradit. Při skladování vína totiž musí být korek stále ponořen, čehož byste v případě polohy nastojato docílili jedině v případě, že byste láhev obrátili vzhůru nohama. Přesto doporučujeme láhev při skladování pokládat. Korek je tak ponořen, a je tak zabráněno jeho vysychání. Stále vlhký korek zajistí, že bude maximálně zabráněno přístupu kyslíku, který by byl příčinou oxidace vína, a tedy jeho znehodnocení.

Jak dlouho víno vydrží
Největší chybou, kterou lidé dělají, je, že skladují víno příliš dlouho. Většina moderních vín je určena k okamžité spotřebě. Pokud si koupíte láhev bezprostředně po dodání do obchodu, vydrží samozřejmě déle, než kdyby se v regálu nacházela několik měsíců, ale obecně se řídíme tím, že levná bílá a růžová vína vypiji do tří měsíců, lehká červená a o něco dražší bílá, například Chardonnay, do šesti měsíců a ostatní levná červená do jednoho roku. Tím není řečeno, že ponecháte-li si je déle, nebudou se stále výborně pít, ale jejich charakter se může docela dobře změnit.

Která vína k archivaci vybírat?
Odhadnout, jak se které víno hodí k archivaci a kdy nastane optimum jeho zralosti, vyžaduje odborné znalosti, zkušenosti i jistou intuici. Existuje ale několik základních faktorů, které vhodnost vína k archivaci ovlivňují:

1. Odrůda, obsah kyselin a extraktu. Existují odrůdy, které dávají vína s vyšším obsahem extraktu. Čím vyšší je obsah extraktu, tím větší předpoklad k archivaci víno má. Je to mimo jiné proto, že čím vyšší je obsah kyselin (jako důležitá součást extraktu), tím horší podmínky pro rozvoj má nežádoucí mikroflóra. Existují samozřejmě výjimky, ale obecně se dá říci, že k archivaci jsou nejlepší odrůdy jako Rulandské bílé a šedé, Ryzlink rýnský a vlašský, Sauvignon, Chardonnay a další; u červených vín např. Rulandské modré, Cabernet Sauvignon atd. Naopak odrůdy s nižším obsahem kyselin a extraktu, jako je například Müller-Thurgau či Veltlínské červené ranné zrají rychleji a jsou vhodné ke konzumaci spíše jako mladé a svěží.

2. Obsah alkoholu. Ten přispívá k celkové "robustnosti" vína a mimo jiné omezuje možný rozvoj nežádoucích bakterií. Víno, které chceme delší dobu skladovat, by mělo mít min. 12 % obj. alk. Výjimkou jsou přírodně sladká vína, např. ledové víno, u kterých je extrémně vysoký obsah cukru a naopak nižší obsah alkoholu.

3. Obsahem volné kyseliny siřičité. Ta chrání víno před oxidací - víno s nízkým obsahem kyseliny siřičité rychle stárne, případně se může oxidací úplně zkazit.

Kdy nastane ideální zralost vína
Fáze ideální zralosti nezávistí jen na samotném vínu, ale i na chuťových preferencích konzumentů. Někdo má raději svěží, ovocitý charakter vína, jiný preferuje vyzrálé, archivní tóny. Obecně lze u moravských a českých vín předpoklad ideální láhvovou zralost:

• u běžných jakostních a kabinetních vín 1 - 3 let po sklizni
• u extraktivních pozdních sběrů a výběrů 3 - 6 (i více) let po sklizni
• u bobulových výběrů, ledových a slámových vín min. po 3 letech, ale někdy i mnohem později. Obecně bílé víno zraje v láhvi rychleji, než červené.