Křen je plný vitaminů. Nezapomeňte jej sklidit a také dobře uskladnit, ať vám dlouho vydrží
Křen se pěstuje už přes tři tisíce let. Znali ho Egypťané, Řekové ale i germánské kmeny ze střední Evropy. Všichni si pochvalovali jeho využití, ať již ve formě koření, tak zejména v lidovém léčitelství jako účinný prostředek proti bolestem a afrodiziakum. V českých zemích je křen pěstován už od 12. století.
Pálivé zdraví
Křen obsahuje mnoho vitaminů a minerálů, například vitamin C, B1, B2, B3, E, provitamin A, hořčík, vápník, draslík, železo, fosfor, síru, měď, zinek i chrom. Pro své antivirové a antibakteriální účinky se využívá při chřipce, nachlazení, angíně a zánětu mandlí. Velmi účinně odhleňuje průdušky, léčí chrapot a mírní kašel, povzbuzuje k činnosti žlázy s vnitřní sekrecí a upravuje hormonální systém, detoxikuje játra a rozpouští žlučové kaménky.
Křen také povzbuzuje trávení, čistí střeva a pomáhá obnovovat střevní mikroflóru. Preventivně chrání před rakovinou trávicího ústrojí. Pokud jej budete užívat po léčbě antibiotiky, doslova vám nastartuje správné trávení a upraví střevní mikroflóru. Zevně se používají „křenové placky" na revmatické a neuralgické bolesti (bolesti kloubů, ischias, ústřel), nebo na omrzliny, protože dokáže znovu rozproudit krevní oběh. Bylinkáři ho pak doporučují ve směsi s medem užívat proti zákeřné dně a revmatismu.
Podzim, čas sklizně
Někdo křen pěstuje cíleně, někomu se v zahradě objeví náhodou. V každém případě je dobré křen na podzim sklidit. Zajistíte si tak zásobu vitaminů na zimu.
Obecně se dá říct, že ideální doba pro sklizeň křenu je říjen až listopad. Zkušení zahradníci tvrdí, že nejlepší je začít křen dolovat ze země po prvním mrazíku. Že je správná doba, poznáte snadno. Listy žloutnou a poklesnou. Podzimní sklizeň pak ukončí až zamrznutá půda.
Pořádná motyka je základ
Než se do vykopávání křenu pustíte, opatřete si opravdu pořádnou motyku. Měla by mít dostatečně velkou a hlavně ostrou čepel.
Křen je třeba vyrýt i s postranními kořeny, které si můžete nechat pro jarní výsadbu. Hlavní kořeny očistěte od hlíny. Rozhodně ale neoplachujte kořen vodou, mohl by pak rychle zplesnivět.
Jak křen uchovat
Co se týká uskladnění křenu, je to podobné jako s kořenovou zeleninou. Nejlépe mu bude v bedýnce s pískem v chladnějším sklepě. Bedýnku vydezinfikujte, na dno dejte staré noviny a zasypejte je asi deseticentimetrovou vrstvou písku. Vrstvu písku zvhlčete postřikovačem, aby křen přes zimu nevysychal a ještě zjara chutnal jako čerstvý. Na takto upravený písek položte křen a zasypejte jej další deseticentimetrovou vrstvou písku. V místě, kde křen budete skladovat, by měla být teplota ideálně okolo osmi až deseti stupňů Celsia.
V lednici bohužel křen dlouho nevydrží, rychle vyschne a ztratí aroma. Nemáte-li možnost uskladnit ho v písku, můžete ho očistit, nastrouhat a zamrazit, je však třeba počítat s tím, že tím ztratí svůj charakteristický říz.
Pro uskladnění se nejvíce hodí kořeny dlouhé 25-35 cm, které mají průměr 2-3 cm. v písku ale skladujte také sadbové kořeny, které jsou kratší (asi 10 cm) a slabší (mají průměr cca 1 cm). O využití křenu jsme blíže psali zde.