Větve z ořezaných stromů nemusejí končit jako odpad. Mohou na zahradě ještě sloužit
Zkuste se na větve alespoň jednou podívat jinak než jen jako na odpad, který vás zatěžuje. Ještě s nimi totiž můžete zatopit v kamnech nebo pohnojit zahradu. Stačí si pořídit drtič nebo štěpkovač. Zatímco drtič dokáže větve rozsekat na malé kousky, které pak lze dát do kompostu nebo použít místo mulče, štěpkovač větve rozřeže na trochu větší kusy, kterými můžete posléze zatopit v kamnech.
Právě podle toho, jak velké kousky chcete z větví mít, si pořiďte jeden nebo druhý stroj. Na první pohled sice tyto pomocníky od sebe asi nerozeznáte, uvnitř má ale každý z přístrojů zcela odlišný mechanismus.
Drtič není štěpkovač
Zatímco drtiče jsou vybaveny noži, které rozsekají větve na jemnou drť, štěpkovače pomocí řezného kotouče zpracují větve na trochu větší oštěpky, které jsou dlouhé 2,5 až 5 centimetrů.
Jemnou drť lze využít nejen jako ideální mulč, který ochrání půdu před vysušením i promočením a brání růstu plevelu, ale dobře posloží také jako základ kompostu nebo absorpční podestýlka do králičích či kočičích toalet.
S většími odštěpky můžete provzdušnit kompost, ideální jsou však na roztopení krbových kamen. Dobře se skladují, po vyschnutí mají menší obsah vody a po spálení z nich zbude méně popela. Každopádně v obou případech získáte topivo či hnojivo ze zahradního odpadu úplně zdarma.
Na co se u přístrojů zaměřit
Jakmile si ujasníte, zda u vás na zahradě oceníte spíše drtič, nebo naopak štěpkovač, budete se muset poohlédnout po správném typu. V obou případech se zaměřte na konstrukci a bezpečnost. Oba stroje jsou jednoduché, přihlížet budete hlavně k tomu, zda mají tichý chod a jak jsou bezpečné.
Základem je stabilita a kvalita nožů (drtič) či řezného kotouče (štěpkovač). Ty by měly být vyrobeny z odolné oceli. Násypka by měla být dostatečně široká, aby umožnila pohodlné vkládání větví, a hluboká, aby z ní vylétávalo co nejméně třísek. Bezpečnost jistí pojistka, která zabrání spouštění chodu, pokud není sběrný koš na svém místě. Když koš dosedne, páčkou nahoru se sepne bezpečnostní vypínač motoru, jinak se přístroj nerozběhne. Naopak stlačení páčky dolů uvolní koš. Bezpečnost práce jistí praktický pěchovač, kterým můžete posouvat zbytky větví do drticího ústrojí. Pokud by se zasekla větev, vyřeší to zpětný chod. Pokud má přístroj průsvitný sběrný koš, můžete kontrolovat i průběh práce, resp. množství zpracovaného materiálu. Velká kola pak umožní pohodlný přesun, což se vyplatí zejména na velké zahradě.
Zda dáte do přístroje suché, či mokré větve, je docela jedno. Důležitější je respektovat informace výrobce, do jaké tloušťky dokáže stroj větve zpracovat. U výkonnějších modelů je to do průměru až 4,5 cm.
Nepodceňte údržbu
Po použití drtiče nebo štěpkovače je třeba vyprázdnit koš a očistit řezné nástroje od zbytků dřeva, případně je osušit. Před začátkem další práce byste měli nože či řezný kotouč ošetřit tekutým mazivem ve spreji. To se dostane pod špínu, saze i mastnotu a vyčistí ošetřovaný materiál. Neobsahuje silikony, tudíž neváže další nečistoty. Povrch nožů i jeho mikroskopické nerovnosti pokryje mazivo tenkým antikorozním povlakem, který vytváří voděvzdornou dielektrickou bariéru, jež chrání před vlhkem a brání možným zkratům vyvolaným vlhkostí. Do údržby obou strojů spadá také ostření (dle potřeby a intenzity používání). O tom, zda a jak se dají kompostovat listy z ořešáku, jsme psali zde.