Nejnovější

Jak se důkladně zbavit zápachu močoviny v kočičím záchodě? Výborně zabírají ocet a soda

Ne každý má dům a velkou zahradu, zeleninu lze naštěstí s úspěchem pěstovat i na malé zahrádce či dokonce na balkoně třeba v paneláku. I na relativně malém prostoru si totiž můžete vypěstovat dostatek čerstvé zeleniny. Na jednom metru čtverečním vám vyroste například asi tucet hlávek salátu nebo kedluben, z jednoho metru čtverečního sklidíte 7 až 10 kg rajčat, asi 5 kg mrkve nebo 3 až 4 kg cibule. Z plochy 10 až 20 m2 (odpovídá asi 4 až 8 záhonům) se můžete zásobit téměř celé léto čerstvou zeleninou, kterou jste si sami vypěstovali.

Musíte si ale včas rozmyslet, jaké druhy zeleniny budete pěstovat. Každý má něco do sebe a hlavně pro různou zeleninu platí jiné podmínky. Pokud s užitkovým zahradničením teprve začínáte, možná vám pomůže následující přehled.

Salátová zelenina

Nabídka nejrůznějších salátů je v supermarketech bohatá, přesto se pěstování vlastního určitě vyplatí. Křehké saláty totiž chutnají nejlépe, pokud je sklidíte krátce před konzumací. Jejich pěstování je navíc velmi snadné, saláty nepotřebují ani žádné extra živiny navíc.

Salát roste tak rychle, že je ideálním „vyplňovačem mezer (náhradníkem)“. Listové saláty vysaďte mezi kapustu, rajčata či jiné velké druhy zeleniny. Než ty vyrostou do své velikosti, salát již bude sklizen. O tom, jak pěstovat salát v květináči, jsme psali zde.

Top 10 salátové zeleniny

• listový salát
• hlávkový salát
• rukola (roketa setá)
• špenát
• mangold
• štěrbákový salát
• čekanka salátová červenolistá
• čekanka kadeřavá
• čekanka salátová listová
• asijské saláty

Plodová zelenina

Plodová zelenina potřebuje hodně slunce a teplo. Roste nejlépe v malém skleníku nebo zastřešeném skleníku pro rajčátka, chráněném před deštěm a studenými nocemi. Díky tomu je tato zelenina i méně náchylná na hnilobu brambor a hnědou hnilobu. Ve skleníku se lépe daří i paprikám a lilkům. Vysazují se volně stejně jako rajčata od půlky/konce května. Potřeba živin je střední.

Existuje nespočet druhů rajčat. Vyplatí se vyzkoušet různé druhy, namísto vysazení pouze jednoho druhu rajčat: např. keříková, cherry rajčátka, velká rajčata s masitou dužinou a římská rajčata.

Top 5 plodové zeleniny

• rajčata
• paprika
• feferonka
• lilek
• cukrový meloun

Dýně a cuketa

Dýně, tykve a spol. patří k nejhladovějším zeleninám a nejlépe se cítí na kompostu. Z druhů dýní jsou nejaromatičtější ty s malými plody, velké obří a halloweenské dýně jsou chuti spíše mdlé. Cukety mohou být podlouhlé či kulaté se zelenými nebo žlutými plody. Rostliny sklízejte průběžně, aby se netvořily moc velké plody. Ty nemají nijak zvlášt dobrou chuť a brání tomu, aby vyrostly plody nové. Potřeba živin je u tohoto typu zeleniny vysoká, proto se mu také nejlépe daří právě na kompostu.

Dýně Hokkaido lze relativně dobře uskladnit. V chladu a temnu vydrží ve sklepě až do Vánoc. Chcete-li uchovat dýni déle, je lépe ji zavařit.

Top 5 druhů dýní, tykví a cuket

• dýně Hokkaido
• dýně máslová
• dýně muškátová
• cuketa
• patizon

Hlízová zelenina

Celer a fenykl jsou všestranné druhy zeleniny. V rodině celerů existují druhy, které lidé využívají spíše jako koření, jde například o celer listový. Jiné druhy se používají jako listová zelenina (celer naťový) nebo vydatná kořenová zelenina (celer miřík). Fenykl obecný se používá jako zelenina, fenyklové semínko zase využijete jako koření nebo pro přípravu čaje. Potřeba živin je střední.

Co se týká celeru, dejte si pozor na hlístice (nitěnky), které rády ožírají kořínky. Tyto obtížné půdní obyvatele skvěle odpuzuje rostlina aksamitník (afrikán). Vysaďte mezi řádky celeru vždy jeden řádek afrikánů a máte vystaráno.

Kořenová a cibulnatá zelenina

Kořenová a cibulová zelenina se pěstuje velmi snadno a můžete ji sklízet od léta až do podzimu. Obzvláště u mrkve můžete z půdy vytahovat již mladé výhonky a pochutnat si na nich. Jsou velmi jemné. Cibule a česnek po zasazení a při růstu žádnou péči nepotřebují. Příležitostné kopnutí motykou udrží plevel v šachu, zalévat se musí pouze v případě delšího období sucha. Potřeba živin je střední až nízká.

Pokud se nebojíte experimentovat, vyzkoušejte někdy i červené nebo růžové brambory. Chutnají stejně aromaticky jako známé žluté brambory, postarají se však o trochu barvy na talíři.

Top 10 kořenové a cibulové zeleniny

• mrkev, karotka
• pastinák
• petržel
• černý kořen (hadí mord španělský)
• červená řepa
• brukev řepák vodnice, řepák (nať)
• ředkev a ředkvička
• brambory
• cibule a pórek
• česnek

Luštěniny

Kolik je druhů fazolí a hrachu, tolik druhů jejich zpracování v kuchyni také existuje. Čerstvě utržené jako zelenina nebo v salátu chutnají nejlépe. Fazole a hrášek lze dobře sušit a zavařovat. Zvláštností této zeleniny jsou kořeny: hostí totiž hlízové bakterie, které vážou dusík. Nepotřebují proto mnoho hnojiva. Potřeba živin je střední.

Fazole jsou choulostivé na mráz a smí se sázet nebo vysévat do záhonku teprve od půlky/konce května.

Top 5 luštěnin

• popínavá fazole
• fazol šarlatový (fazol okrasný)
• keříková fazole
• hrách setý
• hrách dřeňový (mangetout)

Košťálová zelenina

Košťálová zelenina potřebuje v záhonku své místo a dlouhou dobu, než je možné ji sklízet. To však není vůbec problém, protože kadeřavá kapusta se sadí teprve v létě, když jsou již jiné druhy zeleniny dávno sklizeny. A než se místa mezi košťálovou zeleninou v záhonku opět uzavřou, můžete do nich jako dočasné náhradníky vysít saláty, ředkvičky nebo špenát. Potřeba živin je střední až vysoká.

Pokud se budete chtít vyhnout hlence kapustové (onemocnění kořenů), hnojte půdu vápnem na podzim před vysazením zelí tak, aby hodnota pH půdy činila asi 7,5 až 8.  U lehce alkalických půd se totiž hlenka kapustová vyskytuje vzácněji.

Top 10 košťálové zeleniny

• brokolice
• kedlubny
• červené a bílé zelí
• zelí čínské
• kapusta kadeřavá
• kapusta růžičková
• čínské zelí (brukev čínská)
• kapusta hlávková
• brukev zelná (okrasné zelí)
• květák

Exotická zelenina

Vyzkoušejte si někdy i exotické a neobvyklé druhy zeleniny. Sklizeň není sice příliš velká, ale na chřestový salát postačí dobře čtyři či pět rostlin. Potřeba živin je střední až vysoká.

Top 5 exotické zeleniny

• artyčoky
• chřest
• topinambur
• pepíno gold (meloun hruškovitý)
• kukuřice setá cukrová