Pevný stůl, na němž budeme dlouhá léta kutit v dílně, se nazývá ponk. Vyřazené kancelářské stoly se pro tento účel nehodí, protože nebývají dostatečně pevné. Proč si ale ponk nepostavit. Pevný, pohodlný, dostatečně vysoký a široký.

K výrobě použijeme výhradně tvrdý masiv, tedy dubovou nebo bukovou desku o síle 40 až 60 milimetrů, velkou minimálně 200x70 centimetrů. Tuto desku je lepší objednat u truhláře, budeme tak mít jistotu, že bude držet pohromadě a bude rovná. Pracovní desku přiděláme ke kovovému nebo dřevěnému rámu. Aby se časem neprohnula, musí být ze spodní strany opřena o nosné dřevěné trámy.

K pevnému spojení nosných trámů je nutné „dvojí jištění“, tedy spojení vruty a současně ještě lepidlem na dřevo. Pro větší pevnost zajistíme pravé úhly navíc ještě spojovacími plíšky. To platí zejména mezi pracovní deskou a rámem. Nohy stolu by měly mít profil zhruba 10x10 centimetrů, jejich spodní části opatříme kovovými patičkami, které seženeme v železářství.

Povrch pracovní desky je ideální pokrýt například tvrdým linoleem, které dřevo ochrání před mechanickým poškozením a barvami. Při poškození se na rozdíl od desky dá snadno vyměnit. Výška stolu musí odpovídat výšce postavy při práci vestoje, aby nás nebolela záda. Nejlepší je vyzkoušet si, jak nám půjde například vrtání či šroubování, a podle toho výšku nohou ponku upravit.

Nářadí, materiál a další potřebné pomůcky umístíme pod ponk, do kontejneru se šuplíky. Nejlepší je koupit hotový kovový, můžeme ale využít i starší kancelářské. U nich ale budeme muset vyztužit dna, zpevnit bočnice a čelní i zadní desku šuplíků. Ideálními úložnými prostory jsou pojízdné skříňky, které můžeme mít stále po ruce a snadno je přesuneme, když potřebujeme pracovat jinde než v dílně.