Nejnovější

Jak se důkladně zbavit zápachu močoviny v kočičím záchodě? Výborně zabírají ocet a soda

Málokdy se stává, že by někdo pěstoval vlaštovičník dobrovolně nebo dokonce záměrně. Na zahradě ho spíš všichni považujeme za rychle se šířící plevel, který lze ale naštěstí snadno vykopnout. Vyhovuje mu vlhčí lokalita s humózní půdou a často jej naleznete i ve stinných místech.

Zbavovat se vlaštovičníku je ale velká škoda, protože má mnoho užitečných vlastností a nikdy nevíte, kdy se vám bude hodit. Jednoznačně jej poznáte podle toho, že když vlaštovičník utrhnete nebo zlomíte, vyteče z něj hustá oranžová šťáva.

Kdy vlaštovičník sbírat

Jak již bylo řečeno, vlaštovičník roste téměř všude, takže není potřeba jej cíleně pěstovat. Je ovšem lepší sbírat byliny jen na čistém místě s dostatečným přístupem slunečního svitu. Bylinu zpracujeme ještě čerstvou a pokud ji chceme sušit, učiníme tak neprodleně. Čím rychleji vlaštovičník usušíme, tím lépe. Nejlépe je sušit bylinu v sušičce při 70 °C, aby nedošlo k fermentaci, ale lze jej sušit i volně rozložený či zavěšený při teplotách od 30 do 60 °C. Musíte však dbát na to, aby se nezapařil.

Sbíráme květ i kořen

Vlaštovičník by se měl sbírat od května do června, tedy v době plného květu. Léčivý je ovšem i kořen rostliny, který se vykopává buď hned začátkem jara, nebo na podzim a následně se suší v teplotě do 60 °C. Usušený se skladuje v uzavřené nádobě. Někdy se mu lidově říká přírodní antibiotikum, stejně jako třeba česneku, jelikož zastavuje růst mikroorganismů. Jak vypěstovat česnek doma jsme psali zde.

Na co je dobrý

Nejobvyklejším způsobem používání je potírání bradavic čerstvou šťávou vlaštovičníku několikrát denně po dobu až šesti týdnů. Musíte si však být jisti, že se opravdu jedná o bradavici a nikoliv třeba mateřské znaméno. Pak by byla léčba neúčinná, ba dokonce nebezpečná. Z nasekané nati a odměřeného množství alkoholu lze po třítýdenním louhováním získat tinkturu pro vnější používání. Sušenou či čerstvou nať lze přelít vařicí vodou, nechat louhovat, přecedit a přidat do lavoru s vlažnou vodou. Tento odvar lze pak použít jako koupel pro nohy postižené mykózou nebo na bércové vředy. Vlaštovičník ale pomáhá léčit i choroby jaterní, oční, žlučníkové, posiluje srdce, pomáhá při angíně a tlumí dráždivý kašel.

Raději tinkturu než čaj

Kvůli jedovatosti byliny se však přistupuje spíš k užívání formou tinktury či obkladů než k vnitřnímu užívání. Při předávkování může dojít k otravě, která se projevuje pálením v puse a krku, bolestmi v oblasti žaludku či krvácivým průjmem. U takovýchto bylin se doporučuje důkladná konzultace s odborníkem či lékařem. Bylina není vhodná pro děti ani těhotné ženy.

Pozor na předávkování

Kromě prospěšných látek obsashuje vlaštovičník také toxiny, které mohou způsobovat nemalé zdravotní problémy. Například chelidonin a homochelidonin utlumují centrální nervový systém a působí mírně anesteticky. Sanguinarin působí lehce narkoticky a vyvolává křeče nebo znecitlivění kůže. Berberin může způsobit problémy s dechem, ale i ochrnutí a v nejhorším případě i smrt. S bylinami tudíž není radno si zahrávat a zacházet s nimi se všemi stejným způsobem. Heřmánkem či mátou se jen stěží předávkujete, ovšem vlaštovičník je nutno užívat po důkladném nastudování všech vlastností a po konzultaci s odborníkem.