Anglický kokršpaněl je ideální pes pro aktivně založené páníčky, ale i seniory
Historie španělů sahá až do 14. století, patří mezi nejstarší anglická lovecká plemena. Byl vyšlechtěn ve Velké Británii a plemeno bylo uznáno v roce 1883. V současné době se využívá jako lovecký pes i jako rodinný společník. Hodí se jak pro rodiny, tak i pro jednotlivce. Potěšit může i seniory, kteří mu dokážou poskytnout procházky a nebudou ho pro jeho krásný kukuč překrmovat. Anglický kokršpaněl je lamač srdcí, a jestliže mu jednou podlehnete, jiné plemeno chtít nebudete.
Důležité je nastavit pravidla
Anglický kokršpaněl je sebevědomý a odolný pes. Má sklony k tvrdohlavosti a přebírání vedení v domácnosti. Je potřeba už od štěněte věnovat dostatek času jeho výchově, nastavit pravidla, která budou všichni členové rodiny dodržovat. Správně vychovaný anglický kokršpaněl je milým společníkem a je vhodný k dětem. Nelze ho doporučit do domácnosti, kde žije jiné domácí zvíře, které by si mohl splést s lovnou zvěří, jako je například morče, andulka a zakrslý králík.
Kousavost
V 50. letech se vědci zabývali syndromem zuřivosti, kdy u anglických kokršpanělů pozorovali bezdůvodnou agresi a kousavost. I u nás měli angličtí kokršpanělé pověst nevyzpytatelných psů. Vědci dospěli k výsledku, že agrese se nejčastěji vyskytuje u zlatě zbarvených anglických kokršpanělů. Od té doby uplynul nějaký čas a chovatelům se podařilo selekcí toto chování eliminovat. Dnes nejsou angličtí kokršpanělé agresivnější než psi jiných plemen. Ale i dnes můžete potkat kousavého kokršpaněla z čistokrevného chovu, jde ale pouze o nezvládnutou výchovu.
Správná odměna
Anglický kokršpaněl má velmi kladný vztah k jídlu. Jsou to psi středně velcí, pohybliví, obratní, rychle se učí – využít toho můžete ke klasické poslušnosti, ale i v psích sportech. Výborný čich anglický kokršpaněl využije v loveckém upotřebení nebo při záchranářském výcviku. Je poměrně akční, rád se pustí do každého dobrodružství. Pokud by se vám zdál tvrdohlavý, musíte změnit přístup a hledat k němu pozitivní cestu. Někdy stačí najít jen tu správnou odměnu. Na procházkách si musíte dávat pozor, aby vám neutekl za zvěří nebo nechytl stopu.
Péče o kokršpaněla
Dlouhá srst vyžaduje pravidelnou péči, musíte ji dvakrát týdně pročesat, aby se nezacuchávala. Srst by měla být hladká, hedvábná, nikoliv kudrnatá. Pečovat musíte o jeho dlouhé uši, zejména v oblasti zvukovodu. Kontrolujte i tlamu, zda sliny nezpůsobují poprskání koutků, protože by se mohl vytvořit zánět. Anglickým kokršpanělům se často kazí zuby. Zápach z tlamy vás může upozornit na bakterie a kazící se chrup. Někdy má kokršpaněl sklony k obezitě, krmivo je vhodné dávkovat podle návodu. Ubytován může být venku, ale miluje bydlení v domě ve společnosti svého majitele. Dále čtěte: Kam umístit v zahradě ptačí budku, kdy je nejvhodnější čas a jak o ni pečovat.
Zdroj: Receptář, purina.com.