Nemoci plazů jsou velmi ošemetnou záležitostí a pro mnohé i tabu. Prvotními a základními příčinami bývají špatný chov a nevyhovující podmínky. Pokud o svého mazlíčka budeme pravidelně a svědomitě pečovat, nemusíme se vážných onemocnění bát. Přesto není od věci sledovat, zda jeho chování nevybočuje z normálu.

Nejlepší léčbou je prevence. Nikdy bychom neměli zanedbat povinnosti, které s chovem plazů souvisejí, a případným „katastrofám“ předcházet. Existuje několik zásad, které by měl každý chovatel dodržovat. O chovaném zvířeti bychom si měli sehnat co nejvíc informací. V nádrži či teráriu je nutné udržovat ideální podmínky, velice důležité jsou relativní vlhkost vzduchu, teplota a zajištění pravidelného větrání. Rozhodně se ale musíme vyvarovat průvanu, který plazům vyloženě nesvědčí.

I když plazi jsou extrémně nenáročnými strávníky, potřebují pravidelný přísun potravy. Dostatek čisté vody je samozřejmostí. Důležitý je i pravidelný přísun vitamínů a slunečních paprsků. Pokud to není technicky možné, je třeba zajistit ozařování UV paprsky uměle, speciální ReptiGlo zářivkou.

Velmi důležitá je čistota. Exkrementy odstraňujeme co nejdřív a jednou za čas provedeme celkovou údržbu celé ubikace. Intervaly mezi úklidy závisí na frekvenci vyměšování a počtu obyvatel terária.

Své mazlíčky co nejčastěji kontrolujeme, jen tak můžeme včas odhalit případné onemocnění. Na kůži sledujeme především barevné odlišnosti, otoky, ranky, strupy či zbytky staré kůže. Problém mohou signalizovat propadlé oční bulvy, odřeniny a zaschlé zbytky kůže po svlékání.

Pootevřená tlama, abnormální tvorba slin, otoky či tvorba hlenu jsou projevem zdravotních potíží stejně jako zvýšená frekvence dechu, jeho hloubka a zvuk – zdravý plaz dýchá zcela neslyšně. Pozorně sledujeme i stav kloaky, její čistotu a případné otoky.