Škumpa může být luxusní ozdobou vaší zahrady. Je ale hodně zákeřná
Škumpa pochází ze Severní Ameriky. Některé indiánské kmeny kouřily tabák s listy škumpy. Z plodů pak připravovali nápoj nazývaný "indiánská limonáda". Kořeny byly používány jako žluté barvivo. Na českém území se první exempláře objevily v pražské Stromovce v roce 1835.
V českých zahradách se nejčastěji vyskytuje škumpa orobincová. Jde o keř nebo středně velký strom. Listy hrají na podzim všemi barvami od žluté přes oranžovou až po červenou. Na podzim také dozrávají šišticová plodenství, která se začínají od konce července barvit růžovočerveně. Během zimy obvykle zůstávají na jinak holých větvích a mění barvu na tmavě purpurovou.
Nenáročné pěstování
Kromě toho, že škumpa vypadá velmi krásně, je také nenáročná na pěstování. Roste dobře na suchých i zamokřených, písčitých nebo kamenitých půdách. V místech přirozeného rozšíření se vyskytuje podél vodních toků. Velké nároky má pouze na světlo. Je ale velmi odolná proti mrazu, takže se dá v našich podmínkách pěstovat prakticky kdekoliv.
Krásná ale jedovatá
I přesto, že je škumpa moc hezká a navíc nenáročná dřevina, jen málokdo má odvahu si ji na zahradě pěstovat.
Jedním z důvodů je fakt, že některé druhy škumpy jsou prudce jedovaté. Například škumpa lakodárná, jejíž pryskyřici využívají v Japonsku k výrobě laku na dřevo, funguje na lidský organismus podobně jako bojová látky yperit. Na pořádné komplikace si zaděláte i poté, co se dotknete severoamerické škumpy lakové - mohou vám na kůži naskákat vyrážky či obtížně hojitelné puchýřovité rány.
U nás se nejčastěji vyskytuje škumpa orobincová. Ta sice jedovatá není, ale i tak může citlivým jedincům způsobit alergickou reakci. Některé zdroje uvádějí, že až 10 procentům lidí může po dotyku s tímto druhem zčervenat kůže nebo naskákat puchýřky. A to dokonce až dva dny poté, co se rostliny dotkli.
Pokud vás to neodradí a budete si chtít na zahradu škumpu pořídit, nic neriskujte a raději při jakékoliv manipulaci s dřevinou si nasaďte rukavice. Raději ji pak umístěte do míst, kde se nepohybují děti a domácí mazlíčci. O dalších jedovatých rostlinách v českých zahradách jsme psali zde.
Pozor na invazi
Druhou slabou stránkou škumpy je, že jde o invazivní rostlinu. Její pěstování se tak může rychle vymknout kontrole. Pokud nemáte na péči o svou zahradu moc času, raději si škumpu nepořizujte. Ať se vám váš pozemek nepromění v nepropustný škumpový háj.
Škumpa se rychle šíří kořenovými výmladky, a to i do vzdáleného okolí. Proto má škumpa velké množství odpůrců. Ti poukazují na to, že kořeny škumpy jsou tak silné, že prakticky neexistuje překážka, kterou by nezdolaly. Nezastaví je ani beton.
Existuje prakticky jen jeden způsob, jak škumpu udržet na uzdě. A to pravidelně kolem ní sekat trávu. Ideálně každý týden. V perfektně pěstěném anglickém trávníku se totiž škumpa nikdy nerozroste.
