Domácí filtrace vylepší každou vodu, ze studny i vodovodního potrubí. Jak správně vybrat filtr?
Běžná kohoutková voda je získávána z hlubin země, řek nebo jezer. Je shromažďována ve vodárnách a upravována malým množstvím chlóru, který ve vodě ničí viry a bakterie. Dle studií Světové zdravotnické organizace může dezinfekční proces s využitím chlóru vytvářet vedlejší produkty, které byly identifikovány jako rakovinotvorné. Analýza navíc ve vodě z vodovodů a ve studních prokázala stopy léčiv, antibiotik, hormonů, dusičnanů a železa, které se zde objevují v důsledku průmyslových procesů a zdravotnického odpadu z domácností. Dopady konzumování těchto chemikálií na naše zdraví nejsou zatím známy. Ale ví se, že tyto látky jsou toxické a mají efekt na náš imunitní systém.
Vodu člověk doma nevyužívá jen k pití, ale i k vaření nebo omývání ovoce a zeleniny. Abychom si mohli být jistí, že našemu tělu dodáváme tu nejlepší kohoutkovou vodu, můžeme pro dodatečnou úpravu vody použít vodní filtry. Ty rozdělujeme do tří základních skupin:
- vodní filtry na vstupu do domu
- vodovodní filtry v místě užití
- nádobové vodní filtry neboli filtrační konvice
Vodní filtry na vstupu
Tyto vodní filtry se umisťují na vstupu do domu a jsou hojně využívány majiteli studní. Jedná se zpravidla o soustavu filtrů s objemy filtračních hmot v desítkách litrů. Často nesou název „domácí vodárna“, jelikož se starají o kompletní úpravu vody ještě před tím, než doteče trubkami do domu. Mají za úkol odstranit z vody mechanické nečistoty jako například písek, ale i vyčistit vodu od organických i anorganických nečistot. Jsou většinou navrhovány a dodávány na základě rozborů vody, které provádí akreditovaná laboratoř.
Rozbor vody stojí zhruba 800 Kč až 1 600 Kč, a na základě jeho výsledku má teprve smysl přemýšlet o tom, jestli studniční vodu jen chemicky ošetřit, nebo na jakém principu čištění postavit vodní filtr. V takovém případě je dobré obrátit se na specializované firmy, které podle výsledků rozboru navrhnou vhodné řešení. O tom, jak vyčistit kopanou studnu, jsme psali zde.
Vodovodní filtry v místě užití
Tyto filtry jsou montovány přímo na místo, kde chcete mít filtrovanou vodu, zpravidla pod dřez. Mají také samostatný vývod – odtud nesou označení „zařízení třetího kohoutku“. Případně se také instalují na konec kohoutku – odtud nesou označení „bateriový filtr“. Objem filtračních hmot je v porovnání s vodními filtry na vstupu podstatně menší, do jednoho litru. Údaje o objemu vody, kterou je možné přefiltrovat na jednu filtrační patronu, vždy udává výrobce. Vodní filtry třetího kohoutku nebo bateriové filtry se nejčastěji používají v domácnostech napojených na vodovodní řad, který do domu přivádí pitnou vodu.
Vzhledem k tomu, že na pití a vaření použijeme jen zhruba 2 % spotřebované vody, nemá smysl upravovat všechnu vodu, která je do domu z řadu přivedena.
Nádobové vodní filtry aneb filtrační konvice
Nádobové vodní filtry jsou zařízení s horní a dolní nádobou o objemu maximálně 2 litry vody. Nejčastěji jsou známy jako filtrační konvice nebo filtrační karafy. Filtr je upevněn pod horní nádobou a voda se filtruje samospádem přes filtrační patronu. Ta v konvici vydrží většinou 3 měsíce, nebo 350 litrů vody. Přesný údaj vždy udává výrobce. Filtrační konvice s filtračními patronami jsou nejlevnějším řešením filtrace vody a jsou vhodné zejména pro lidi, kteří mají rádi chutnou vodu a nechtějí kupovat vodu balenou.
Někdy je filtrace zbytečná
Všechna filtrační zařízení na úpravu vody v domácnosti pracují na různých principech: mechanické filtrace, sorpce na aktivním uhlí a podobných médiích, výměně iontů na iontoměničích, speciální membránové filtrace, katalytické oxidace atd. Většinou jsou ve filtru obsaženy 2 – 3 způsoby úpravy vody, protože každý z nich působí jen na určitý druh znečištění.
Proto je velmi důležité nechat si před pořízením filtrace udělat rozbor vody, abyste věděli, jaké škodlivé látky a v jakém množství vaše kohoutková voda obsahuje, a na základě toho zvolit vhodnou filtraci. Některé domácnosti v republice se totiž pyšní dokonce kvalitnější vodou, než je balená kojenecká voda, a filtrace by takovou vodu naopak spíše zkazila, než vylepšila.
Typy filtrů
Podle technologie, která vodu čistí, rozlišujeme filtry:
- mechanické
- uhlíkové
- reverzní osmóza
Mechanické filtry jsou určeny pro odfiltrování mechanických nečistot z vody, jako je písek, rez, některé chemikálie a jiné větší částice. Jemnost síta volíme vždy na základě výsledků rozboru vody, které nám objasní, jak velké částečky v naší vodě plavou. Slouží jak pro odfiltrování částeček ze studny, tak i k filtraci vody z řadu.
Uhlík je nejlepší přírodní pohlcovač velmi širokého spektra organických a anorganických nečistot. Základem filtrace uhlíkového filtru je systém s aktivním uhlím, který odstraňuje nepříjemný zápach, zákal z vody, chlór a jeho sloučeniny, herbicidy, pesticidy, zbytky léků a další nežádoucí látky obsažené ve vodě. Zároveň zlepšuje chuť vody a neochuzuje ji o důležité minerální látky.
Filtry na bázi reverzní osmózy jsou velmi účinné, ale zároveň vodu zcela demineralizují, čímž vzniká voda, kterou není možné považovat za náhradu pitné vody. Takovou vodu lze přirovnat k destilované, a ta v případě dlouhodobější konzumace může způsobovat zdravotní rizika. Ani zpětné obohacení vody o minerály z dolomitické patrony, neboli remineralizace, nedokáže z filtrované vody udělat zpětně vodu pitnou, protože má jen symbolický obsah minerálů a neodpovídá normě.
Jak zatočit s vodním kamenem
Tvrdou vodu má v dnešní době 80 % domácností. V takové vodě je obsaženo velké množství minerálů, zejména vápníku, hořčíku, ale i železa, oxidu křemičitého a manganu, které se usazují v trubkách a domácích spotřebičích ve formě vodního kamene. Ničí vodovodní baterie a sprchy, obalují topná tělesa, a tím výrazně zvyšují spotřebu elektrické energie.
Na druhou stranu tvrdá voda naopak není škodlivá pro tělo, a dokonce se doporučuje ji pít, protože obsahuje velké množství minerálů. Aby tedy tvrdá voda nepoškozovala elektrická zařízení ve vaší domácnosti, ale zároveň jste nepřišli o prospěšnou složku potravy, montuje se změkčovač vody jen před zařízení, u kterých potřebujete změkčit vodu, jako je pračka, bojler apod. Změkčovače vody fungují na dvou principech:
Na bázi soli - princip iontové výměny zaručí změkčení vody, nevýhodou systému je však poměrně drahý provoz. Sůl musí být pravidelně vyměňována a změkčovač napájený ze sítě. Navíc odpadní voda z procesu změkčování může být škodlivá pro životní prostředí.
Bez soli - povrchové napětí vody převádí minerály způsobující tvrdost vody do krystalků, které se na vodu neváží. Tato metoda dosahuje podobných výsledků jako změkčovače na bázi soli. Zde ale vše probíhá bez soli a bez nutnosti napájení z elektrické sítě. Tím šetří vaše peníze bez negativního vlivu na životní prostředí.
Upozornění: Přefiltrovanou vodu nelze použít na přípravu kojenecké stravy. Kojenecká voda totiž musí mít přesné složení, aby miminku v začátku života neškodila, ale naopak prospívala. Proto jsou limity obsahu určitých látek v kojenecké vodě velmi přísně hlídány a filtrací jich zatím nelze dosáhnout.